Měl jsem opravdu rád seriál
Kosmo (ČT, 2016) a nedivil bych se, kdyby po scénáři Tomáše Baldýnského sáhla některá bulvárněji či lidověji orientovaná scéna. Co ale chápu dost těžko je, že Národní divadlo objedná u Marie Wojtyzsko (zvláště po zkušenosti s podle mého silně problematickým Ještě chvilku) a následně uvede text s předlouhým názvem
Nečekané VÍTĚZSTVÍ POLSKO-ČESKÉ UNIE ve III. světové válce, který zmíněný seriál v lecčem připomíná, ale jeho kvalit ani zdaleka nedosahuje.
Tři Češi a tři Poláci, většinou tzv. svobodných povolání, jsou pod dohledem androidky uzavření v bunkru pod horami aby dokázali to, v čem selhali vědci i politici: přesvědčit Čechy a Poláky že se mají spojit v unii a postavili se Rusům.
Následuje záplava povětšinou povětšinou ohraných (a svým množstvím záhy
otravných) vtipů na české a polské stereotypy, trochu se zadojímá
mateřskými i homoerotickými city a krizí víry. A celé to končí spíš z
vůle autorky, než logiky příběhu. To vše v lehkém konverzačkovém stylu,
což sice samo o sobě není žádný „hřích“, ale nezbývá mi než se znovu
ptát, proč něco takého sledovat na naší první scéně.
foto Petr Neubert
více o inscenaci
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme