čtvrtek 12. listopadu 2015

Mikulka: Spolu/Sami (Národní divadlo)

Daniel Špinar po představení prohlásil, že inscenovat tenhle text bylo jeho dávnou touhou. Není důvod mu nevěřit, o to víc je ale s podivem, že výsledek působí dojmem, jako kdyby si s textem Anji Hilling vlastně nevěděl rady. Nebo ještě spíš, jako kdyby inscenaci bez ladu a skladu sestavil z několika hodně nesourodých klišé.


Skleněné akvárium, ze kterého se dialogy přenášejí ven pomocí mikroportů. Romanticky sladkobolná dvojice bezdomovců. Zjitřeně poetická, afektovaná deklamace. Romanticky sladkobolná dvojice gayů. Na odiv vystavená muskulatura Igora Orozoviče. Ironické komentáře milenecké dvojice dle vzoru Mého romantického příběhu. K tomu podivný pokus o aktualizaci v podobě záměny německo-tureckého milostně násilnického vymítání vzájemných traumat za česko-ukrajinské. A ještě navíc – to je ve Špinarových inscenacích hodně neobvyklé – velmi průměrné herectví. Zkrátka inscenace, kterou nezachrání ani pár hezkých výtvarných momentů nebo několik sympaticky absurdních výjevů v závěrečné „ukrajinské“ třetině.

Foto Martin Kámen
Recenze vyšla v Divadelních novinách 20/2015 (k přečtení zde)
Více informací o inscenaci zde

Žádné komentáře :

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme