pondělí 10. dubna 2017

Švejda: Naši furianti (Depresivní děti touží po penězích - Venuše ve Švehlovce)

Po sérii "exkluzivnějších" kusů (Martyrium aneb Umění trpět, Kartografie pekla: Domov, Sen o říši krásy) se Jakub Čermák a spol. uvedením Stroupežnického Našich furiantů vracejí ke svému tradičnějšímu inscenačnímu stylu: postavenému na přitažlivém, divácky sdělném konceptu, sehraném převážně neherci. Má to svá - jako kdykoli předtím - pozitiva i negativa.




Konceptem inscenace je důsledné převedení Stroupežnického dramatu do současných souřadnic; zobrazení českého venkova, dramatikových Honic, "tady a teď": jeho "furiantství" - zde rozuměj odpudivému čecháčkovství. Čermák na půdorysu Stroupežnického hry buduje vlastní příběh, do něhož absorbuje všemožná aktuální téma (od problematiky uprchlíků až po, dejme tomu, předváděcí akce) a vytváří sytou společenskou a politickou satiru. Někdy je zbytečně doslovný, někdy zbytečně vážný (např. titulky, uvádějící reálná /?/ statistická fakta o České republice); koncept je to ale chytrý a zábavný.
Nejlépe funguje, když se režisérovi podaří vytvořit silný scénický obraz - když např. perfidní obchodnice Markytka v charismatickém podání korpulentní Jany Holečkové začne nadávat vesničanům, že raději než "domácké" výrobky nakupují v Kauflandu a Lidlu a Čermák její plamennou, "ďábelskou" řeč nechá podkreslovat nervní elektrickou kytarou a zvolna herečku světelně vypichuje bodovým reflektorem.
Více než takovéto scénické obrazy ale převládá "činohra", tj. že (ne)herci se snaží text tak nějak zahrát; účinkujícím nejednou není docela prostě rozumět, převládá víceméně ochotničina a - to především - inscenaci v takových pasážích schází napětí a mdle se vleče.
Říkám si: kdyby byl Jakub Čermák důsledný a daný koncept by ponechal jako východisko k "hyperrealistické" performanci na téma "dnešní obraz českého venkova", kterou by účinkující naplňovali dle libosti, možná by jeho Naši furianti fungovali lépe. Takto je bohužel jeho kus stižen neduhy, které nelze jen tak přejít.
Recenze vyšla 18. 4 v Lidových novinách (k přečtení zde)

Žádné komentáře :

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme