Kolegové už na Nadivadle o olomouckém Opletalovi psali (Martin Švejda zde a Jakub Škorpil zde), takže nechci zbytečně opakovat již vyřčené, ale byl to včera v Akropoli příjemný zážitek a ještě pár vstřícných zmínek ta inscenace určitě snese.
Kdo se touží dozvědět cosi seriózního o Janu Opletalovi, moc si tu nepomůže, ale ten, kdo má chuť si projet napříč celým katalogem postupů politického, apelativního a jiného podobného divadla, dostane všechno hezky zpříma do ksichtu. Základní koncepce sice není úplně originální, ale vše je provedeno neobyčejně důsledně: cosi se předvede, pak se divákům s vážnou tváří objasní, co se právě předvedlo, pak se to obojí okomentuje, komentář se sám stane můstkem k dalšímu výstupu a tak pořád dál. Hodně se mluví o provokaci. Inscenace ovšem současně s tím, že provokaci ironizuje, nabídne hodně drastické a nepochybně provokativní žertíky, třeba na účet Jana Palacha nebo Milady Horákové. Provokuje se však i tím, že se provokace otevřeně prohlásí za cíl, ke kterému celý ten veselý scénický chumel směřuje. No a do toho se občas (dosti zábavně) tančí, hází rajčaty a tak podobně.
Celé by to nemohlo vycházet, kdyby inscenátorům chyběly nápady. Které naštěstí nechybí. Třeba hned úvodní předlouhý životopis Jana Opletala chrlený v němčině a na podlaze v barvách české vlajky je nápad výborný, a pokud mohu soudit, i dosti originální (osvědčený trik v podobě zpěvu německé verze české hymny je tu jen třešničkou). Stejně tak by to asi moc nevycházelo, kdyby herci nedokázali udržet vražedné tempo promluv, dokážou to však však - až na pár nepříjemných přeřeků - docela obdivuhodně. Téměř bezchybně vycházel i timing.
Čemu se inscenátoří posmívají, je vcelku zřejmé: od lkavého zpřítomňování národních mučedníků až po snaživě angažované divadlo. Jak už to tak v podobných případech bývá, rozpaky vzbudí spíš moment, ve kterém chtějí něco sdělit v podstatě navážno (jakkoli šaškovské mimikry zůstanou neodloženy). Závěrečný provokativní esej Jana Tesaře o češství by si totiž, obávám se, zasloužil úplně stejné zacházení jako všechna ta dříve cupovaná klišé.
více informací zde
foto Lukáš Horký
Kdo se touží dozvědět cosi seriózního o Janu Opletalovi, moc si tu nepomůže, ale ten, kdo má chuť si projet napříč celým katalogem postupů politického, apelativního a jiného podobného divadla, dostane všechno hezky zpříma do ksichtu. Základní koncepce sice není úplně originální, ale vše je provedeno neobyčejně důsledně: cosi se předvede, pak se divákům s vážnou tváří objasní, co se právě předvedlo, pak se to obojí okomentuje, komentář se sám stane můstkem k dalšímu výstupu a tak pořád dál. Hodně se mluví o provokaci. Inscenace ovšem současně s tím, že provokaci ironizuje, nabídne hodně drastické a nepochybně provokativní žertíky, třeba na účet Jana Palacha nebo Milady Horákové. Provokuje se však i tím, že se provokace otevřeně prohlásí za cíl, ke kterému celý ten veselý scénický chumel směřuje. No a do toho se občas (dosti zábavně) tančí, hází rajčaty a tak podobně.
Celé by to nemohlo vycházet, kdyby inscenátorům chyběly nápady. Které naštěstí nechybí. Třeba hned úvodní předlouhý životopis Jana Opletala chrlený v němčině a na podlaze v barvách české vlajky je nápad výborný, a pokud mohu soudit, i dosti originální (osvědčený trik v podobě zpěvu německé verze české hymny je tu jen třešničkou). Stejně tak by to asi moc nevycházelo, kdyby herci nedokázali udržet vražedné tempo promluv, dokážou to však však - až na pár nepříjemných přeřeků - docela obdivuhodně. Téměř bezchybně vycházel i timing.
Čemu se inscenátoří posmívají, je vcelku zřejmé: od lkavého zpřítomňování národních mučedníků až po snaživě angažované divadlo. Jak už to tak v podobných případech bývá, rozpaky vzbudí spíš moment, ve kterém chtějí něco sdělit v podstatě navážno (jakkoli šaškovské mimikry zůstanou neodloženy). Závěrečný provokativní esej Jana Tesaře o češství by si totiž, obávám se, zasloužil úplně stejné zacházení jako všechna ta dříve cupovaná klišé.
více informací zde
foto Lukáš Horký
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme