Mikulka: Deník 1959-1974 (Tygr v tísni)

Spolek Tygr v tísni se v svém (stále ještě novém) působišti ve štvanické Vile bude, zdá se, soustředit na životopisné projekty. Je tudíž logické, že sem byla přenesena i více než dva roky stará inscenace Deník 1959-1974¸podle proslulých zápisků Pavla Juráčka. Premiéru měla o půl roku dříve než její slavnější brněnská následovnice, v Rock Café ale zůstala poněkud stranou pozornosti. Nutno dodat, že nezaslouženě.

Tygří adaptace Deníku je důsledně koncentrovaná na to, co by bylo možné pojmenovat jako „problémy Pavla Juráčka se sebou samým“. Samozřejmě, to je jasná ústřední linie jeho zápisků, zde však vynikne skutečně ostře - téměř úplně zbavená reálií, detailů i dobového kontextu. Žádné poznámky z mládí, žádné uvádění diváků do obrazu. Začne se zostra popisem rozchodu s „naivní“ dívkou, následuje pobaveně cynický popis několika divokých mejdanů. Publikum se baví, ovšem i tomu, kdo o Juráčkovi slyší poprvé, musí okamžitě naskočit ono hamletovské „tohle nemůže dobře skončit“. Postupem doby veselí ubývá, zlehčující ironie (ať už vyvolaná komentáři některého z účinkujících nebo třeba záměrně topornou ilustrací toho kterého zápisku) je však základním stavebním kamenem inscenace až do hořkého konce.

Po inscenační stránce je Deník 1959-1974 velmi dobře zvládnutou ukázkou možností, jaké skýtá kombinace střídmé, skoro minimalistické režie a neiluzivně vyprávěcího, neustále sebe sama komentujícího a zlehčujícího herectví. Účinkující jsou v takto postaveném představení jako pod lupou - což je zase dobře vedená paralela k drastické vivisekci sebe sama, kterou ve svých zápiscích Juráček provádí. A když v závěru začne hrozit, že stále vážnější tón a ubývající ironie zatíží dosud hravě zlehčující ilustrace natolik, že se vytratí kýžený nadhled, nastoupí jednoduchý, ale výmluvný obraz: igelitová stěna postupně odděluje stále rozvrácenějšího hrdinu od světa - a pak přijde náhlý, neefektně strohý konec.

O tom, že Juráčkovy deníky nabízejí mimořádně silný materiál, není asi sporu. Sympatické je, že inscenace Tygra v tísni je dokáže převést do divadelního jazyka způsobem, který má navzdory veškeré neokázalosti i svou divadelní váhu.

Více informací o inscenaci zde