Když v listopadu 2014 uvedl Jiří Adámek na Nové scéně inscenaci Po sametu (k pětadvacátému výročí konce komunismu v Česku), dost intenzivně se o ní na Nadivadle diskutovalo. Autoři glos se víceméně shodli, že zůstalo u poněkud laciného a zkreslujícího výsměchu politikům, inscenátoři tvrdili, že to tak nemysleli a že je to interpretace příliš jednostranná. (viz tady: Mikulka, Škorpil, Švejda, Brederová). No a po čtyřech letech si můžeme, zdá se, klidně dát druhé kolo.
Adámek a spol. se tentokrát pustili do akce v globálním měřítku, základ ale zůstává stejný: všem, kdo se jim dostanou do hledáčku, s ironickou převahou sdělí, že jsou pěkní pitomci. Sami se přitom prakticky žádného náznaku vlastního názoru nedopustí, takže zůstávají bezpečně z obliga. Nemohu si pomoci, ale připadá mi to hodně pohodlné, ba alibistické (a to vzdor tušené námitce, že cílem bylo ponouknout diváky, aby se k vlastnímu názoru propřemýšleli svépomocí). Tím spíš, že nedojde na žádnou hlubší polemiku či snahu jít k podstatě věci – v naprosté většině případů jsou předvedené názory prostě jen ironicky znivelizované a pak vcelku jednoduše, často zcela vnějškovými prostředky zesměšněné.
Více informací o inscenaci zde
Recenze vyšla 3. 3 na serveru Aktuálně.cz (k přečtení zde) a o inscenaci jsem mluvil 6. 3 v Mozaice ČRO Vltava (k poslechu zde mezi 31:14 a 41:11)
foto Petr Neubert
Adámek a spol. se tentokrát pustili do akce v globálním měřítku, základ ale zůstává stejný: všem, kdo se jim dostanou do hledáčku, s ironickou převahou sdělí, že jsou pěkní pitomci. Sami se přitom prakticky žádného náznaku vlastního názoru nedopustí, takže zůstávají bezpečně z obliga. Nemohu si pomoci, ale připadá mi to hodně pohodlné, ba alibistické (a to vzdor tušené námitce, že cílem bylo ponouknout diváky, aby se k vlastnímu názoru propřemýšleli svépomocí). Tím spíš, že nedojde na žádnou hlubší polemiku či snahu jít k podstatě věci – v naprosté většině případů jsou předvedené názory prostě jen ironicky znivelizované a pak vcelku jednoduše, často zcela vnějškovými prostředky zesměšněné.
Více informací o inscenaci zde
Recenze vyšla 3. 3 na serveru Aktuálně.cz (k přečtení zde) a o inscenaci jsem mluvil 6. 3 v Mozaice ČRO Vltava (k poslechu zde mezi 31:14 a 41:11)
foto Petr Neubert
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme