Švejda: Sedmé nebe (Divadlo po Palmovkou)

Krátce po Moři v ABC nasadilo další pražské divadlo anglickou hru ze sedmdesátých let 20. století, která předvádí rozklad "staré dobré" (viktoriánské) Anglie, ukazujíc, co se pod zdánlivě idylickým povrchem skrývá za skutečnou realitu: Divadlo pod Palmovkou společensko-kritickou komedii Caryl Churchillové Sedmé nebe. Prvá část se odehrává v britské kolonii v Africe a na rodině koloniálního správce demonstruje, jaká všemožná sexuální pnutí - na pozadí sílících nepokojů s britskou správou země - bují pod slupkou spořádanosti. Druhá část se odehrává v thacherovské Anglii a představuje stejné postavy jakoby o (pouhých) pětadvacet let později: řeší vztahové problémy a otázky vlastní identity, které jsou "zakódovány" právě v oné minulosti.

foto Martin Špelda

Eduard Kudláč má v prvé části šťastnou ruku při volbě žánru, jímž utváří společenský "povrch", který se postupně prolamuje: inscenaci vede jako salónní konverzační komedii, na jejímž podkladě dobře vynikají sexuální skandálnosti. I druhou část dobře "posazuje": děj přemisťuje do současnosti a inscenace probíhá jako vztahové drama (komedie) typu Marbrova Na dotek.
Potíž je v tom, že obě části spolu prakticky vůbec nekorespondují (pomineme-li samotný závěr, kdy se v "současnosti" začnou zjevovat postavy z prvé části), nevzniká vazba mezi "příčinami" (traktovanými v prvé polovině) a "následky" (/ukázanými v polovině druhé) a pojítko mezi postavami obou polovin (nešťastné se mi zejména zdá být obsazení Kamily Trnkové, které hrála v prvé části chlapce Edwarda, do role jeho matky Betty v části druhé) - a ve výsledku vlastně vůbec není jasné, jaké téma inscenace má. Povedené východisko tedy - stručně řečeno - nebylo dobře zužitkováno.
Recenze vyšla 31. 10 v Lidových novinách