Mikulka: Benešův posel (D21)

Je to na vás

Inscenace sehraného tandemu Vašíček Jarkovský tak trochu klame tělem. Titul i některé doprovodné materiálny napovídají, že se bude hrát o jednom z podivných, nejasnostmi zahalených a nepříliš známých momentů českých dějin: misi Benešova ministra Nečase do Paříže z poloviny září 1938. Při té patrně  navrhoval (samosebou prezidentovým jménem), že by Československo bylo ochotné postoupit Německu některá pohraniční území osídlená většinově Němci. Postava Jaromíra Nečase, kterou hraje Ondřej Pavelka, se sice na úvod i v závěru představení na jevišti objeví, plní však spíš roli jakéhosi Benešova špatného svědomí. Tím víc, že diváci, kteří předem nevědí, o koho se jedná, nemají moc velkou šanci na základě samotné inscenace pochopit, koho že to má ta podivná figura povykující ze skříně vlastně představovat.

Trochu paradoxně je však potlačení titulní postavy věci spíš ku prospěchu. Zatímco přímé hovory Beneše s Nečasem působí trochu moc názorně, kabaretně pojatý průlet osobní historií druhého českého prezidenta je divadelně nápaditý, rozpohybovaný a prolnutý zábavně ironickým nadhledem. Ale především: může se opřít o výborného Petra Pochopa v roli Edvarda Beneše. Ten se občas dostává až na hranu parodie (k té směřuje i přiznaná divadelní pleš a nevzhledný župan), nikdy ji však ku prospěchu věci nepřekročí. Vytváří postavu, která je ve své poněkud šplhounsky tichošlápkovské samolibosti směšná, místy skoro politováníhodná, zároveň však neztrácí váhu ani elementární důstojnost. Totéž platí i pro argumetny, kterými se v závěru obhajuje proti nařčení, že pokazil vše, do čeho se pustil.

Na začátku je sice natvrdo připomenuto nelichotivě vyznívající srovnání Beneš/Zelenskyj, dále se však už představení k této paralele přímo nevrací. A opět je to věci spíš ku prospěchu: inscenátoři zkrátka nechávají na divácích, aby si sami přebírali, jak se k celé komplikované otázce postavit. Ať už s ohledem na názory, se kterými přišli do divadla, nebo na základě toho, co právě sledují na scéně. Sympatický přístup.

více informací zde

foto: Michaela Škvrňáková
o inscenaci budu mluvit v Mozaice ČRO Vltava ve středu 5.4. zhruba v půl deváté