Voska: Aparát (Studio Hrdinů)

Vskutku zvláštní aparát

Inscenace Kathariny Schmitt, která je adaptací povídky Franze Kafky V kárném táboře, stihne za sedmdesát minut projít docela nezvyklým vývojem. Nejprve pozornost upoutá bytelný scénický objekt coby dominantní prvek scénografie Pavla Svobody: rozměrný podstavec z dřevěných prken, na něm prosklená kabina s lehátkem a nad ním visícími řetízky. K tomu kladka s provazem, několik žárovek, žlutých trubic a vypínačů. V tomto technicky velmi atraktivním prostředí se ovšem přibližně první půlhodinu odehrává pramálo záživné převyprávění zmíněné Kafkovy povídky, kterou předčítá hlas ze záznamu a kvarteto účinkujících (Ivana Uhlířová, Jakub Gottwald, Pasi Mäkelä, Vojtěch Šembera) zvukovou stopu doprovází hodně pomalými akcemi.

Efektní je potom uvedení vražedného aparátu do chodu, nápaditě se tu kromě zvuku pracuje třeba i se stínohrou. A někdy kolem tohoto momentu se mne zmocnil pocit, že se do původně smrtelně vážné inscenace postupně vkrádá jistá a vlastně dost blahodárná poťouchlost. Nejprve pomocí stylizace Uhlířové (a jejího Cestovatele) do groteskní figurky, vzdáleně připomínající inspektora Clouseaua. A pak, zejména v závěru, větším zapojením zpěváka Vojtěcha Šembery, který svým barytonem i pestrou škálou dalších zvuků komentuje a podbarvuje dění.

Na samotném konci zve Šembera publikum na jeviště (zpěvem citace z předlohy: „zde je čajovna“) a tam jim do drobných hrníčků opravdu nalévá jakousi červenou tekutinu. Ostatní účinkující se k němu záhy připojí, přinášejí další a další lahve a provádějí diváky a divačky kolem aparátu. Ti se způsobně řadí do fronty, pomalu, jako na prohlídce hradu obcházejí objekt a každý z nich u toho komicky drží svůj hrnek jak veverka oříšek. Ve chvíli, kdy je prohlídka v nejlepším, světlo náhle zhasíná a inscenace končí.

První polovina představení byla poněkud uspávající a celou řadu závažných otázek, kterou se inscenace dle webové anotace snaží otevřít, jsem ze scénického výsledku neodečetl. Ale ta zábavná, napůl ironická hříčkovitost druhé půlky Aparátu sluší.

VOJTĚCH VOSKA

více o inscenaci zde
foto Pavel Svoboda