Voska: Jednou nám za to děcka poděkujou (Husa na provázku)

Na kole i autem přes mrtvoly

Být městským cyklistou není úplně jednoduché. Kdokoli se o tom může přesvědčit ve kterýkoli (obzvlášť všední) den v pražských ulicích nebo třeba prostřednictvím inscenace Jednou nám za to děcka poděkujou, kterou v brněnské Huse na provázku nastudoval režisér Martin Modrý.

S trochou fantazie by to klidně mohlo být sólo jediného herce, Dominika Telekyho v roli poslíčka platformy pro rozvoz jídla. Ten na začátku představení usedá na realistický cyklotrenažér – a až do konce z něj slézá jen málokdy. Místo toho skoro celých těch devadesát pět minut poctivě šlape a podává tak obdivuhodný herecko-sportovní výkon, ze kterého mohou jednoho jímat závratě. Zatímco inscenaci obzvlášť v první půlce občas lehce hapruje dynamika, Telekymu nikdy. Svůj boj za dvoustopá práva vede neustále s plným nasazením.

Adaptace knihy Petra Šestáka začíná tak trochu blogovitě – hlavní postava glosuje typické nešvary každodenního městského dopravního provozu s důrazem na konflikty motoristů s cyklisty. Zazní celá řada sarkasticky vtipných postřehů, třeba o policistech, kteří minutu po desáté večerní přísně kontrolují zahrádky a kluby, ale na řvoucí auta, budící stovky a tisíce lidí uprostřed noci, je zákon krátký.

Postupně ovšem inscenace čím dál víc zvážňuje. Silně dokáže zapůsobit především scéna v lese, kam si Telekyho poslíček odjíždí odpočinout, aby byl vzápětí i tam dostižen notifikacemi od platformy, která ho bombarduje dotazy, proč nepřijímá nové objednávky. Zaměstnavatel nemá jméno a není ani nijak personifikován, spíš tak trochu představuje moderní variaci Velkého bratra. Jeho volání cykloštvanec rychle vyslyší a vrací se do stresujícího rozvozového koloběhu.

I přes přítomnost romantické linky, v jejímž rámci se hlavni postava zamiluje do ekologické aktivistky (Zdislava Pechová), vše směřuje k tragickému konci v podobě přímé konfrontace s arogantním automobilistou (Dalibor Buš). Poslední scéna, stejně jako celá inscenace, s černým až morbidním humorem připomíná, že přílišná zaťatost neprospívá žádné straně jakéhokoli konfliktu. A v tomhle směru Jednou nám za to děcka poděkujou spravedlivě nikoho nešetří.

VOJTĚCH VOSKA

více informací zde
foto David Konečný