Mikulka: Obrazy tvé velké lásky (Theater Neumarkt Zurych - PDFNJ 2017)

Význam charismatického herce nelze přecenit, to není nic objevného. Ale jen málokdy je to patrné tak zřetelně, jako v případě Obrazů tvé velké lásky. Sandra Hüller je hvězda - píár pochopitelně zdůrazňuje, že je to ta herečka z filmu Toni Erdmann, pilní návštěvníci německého festivalu si mohou vzpomenout, že byla v Praze před pár lety k vidění v Polleschově úletu Gasoline Bill. No výborně. Jenže z Gasoline Billa si vybavuji hlavně podivné kovbojské oblečky a nekonečné rozbíhavé řeči, Toni Erdmann mi byl značně protivný a považuji ten film za snad vůbec nejpřeceňovanější snímek posledních let. Ale tady se potvrdilo, že Hüller není slavná náhodou: v představení byla skvělá a především díky ní tohle hudební monodrama postoupilo ze šuplíčku „povedené představení“ do kategorie „zážitek“.

Je to samozřejmě i věc techniky. Hüller skvěle zpívá (od jemných kousků až po vypalovačku od P. J. Harvey), naprosto samozřejmě střídá polohy, umí být dojemná, tajemná i zábavně cynická, dokáže téměř současně vyprávět i komentovat. A ještě ke všemu, když už se to celé tváří jako koncert, vytrvale koketuje  s publikem ve stylu popových diblíků, s ironickým nadhledem, samozřejmě, občas až na hraně otevřené parodie („Ahoj Praho!“). Ale především: charisma z té dámy celý večer úplně stříká. Což je něco, co se nedá naučit a stejně tak se to nedá dost dobře popsat.  V každém případě jsem rád, že jsem se včera na tyhle Obrazy do Studia Hrdinů vypravil.

Recenze vyšla v Divadelních novinách 21/2017 (k přečtení zde)

Foto: Niklaus Stauss & Caspar Urban Weber

Více informací zde