Švejda: Ztracená čest Kateřiny Blumové (Švandovo divadlo)

Proč dnes adaptaci povídky Heinricha Bölla z roku 1974, reagující na protilevicové tažení (západo)německé společnosti v souvislosti s teroristickou činností Frakce Rudé armády vlastně uvádět? A jak se dokonce třeba i vyrovnat s jejím známým filmovým přetlumočením Margarety von Trotta a Volkera Schlöndorffa, které z ní udělalo explicitní kritiku kapitalistického systému a de facto, prostřednictvím vražedného aktu hrdinky prózy, ospravedlňovalo činnost Baadera, Meinhofové a spol.?

foto I. Dvořák

Adaptátoři Vladimír Čepek a David Šiktanc (též režisér inscenace) podnikli, třeba říct, respektabilní pokus o její aktuální přetlumočení. Byť jdou svým způsobem ve stopách filmové adaptace. Nejproblematičtější je samotný závěr, kdy střelba Kateřiny Blumové tentokrát symbolicky míří na byznysmena a politika Aloise Sträubledera, zde největšího padoucha příběhu  - a tedy, opět, jeho amorální počínaní jako by mohlo někoho ospravedlňovat k tomu, aby ho zastřelil. I Čepek s Šiktancem - v souladu s filmem a v protikladu k mnohem méně přímočaré, neboť vypravěčsky rafinované předloze - provazují svět politiky, policie a (některých) médií a předvádějí jej jako zkorumpované prostředí, tento jednoznačný výklad Böllovy prózy ale naštěstí vedou tak, že jasně (byť v závěru až plakátově) asociuje konkrétní politickou situaci - domácí jednání politiků typu Andreje Babiše, zašťiťujících se zájmy občanů a přitom bohapustě sledujících vlastní agendu.
Čepek s Šiktancem vytvořili politické drama par excellence. Drama, ve kterém jsou muži (Sträubleder, vyšetřovatel Beizmenne, právník Blorna a pochopitelně novinářská hyena Tötges - hráni dvěma herci, Tomáše Petříkem a Robertem Jaškówem) směšnými, samolibými figurami a těmi střízlivě, uvážlivě a rozumně jednajícími osobami ženy (Blumová a Blornová ve výtečném podání Marie Štípkové a Aleny Štréblové). Drama, jež má zřetelný (byť kdo ví, jestli tak opravdu zamýšlený) feministický podtext.
Inscenace, která určitě stojí za zhlédnutí.
Recenze vyšla 28. 11 v Lidových novinách (k přečtení zde)