Dítě je nekompromisní divák. Dokáže inscenaci odpískat během deseti minut – také ale o ní nadšeně vyprávět a citovat její repliky ještě druhý den... Viděno těmato očima (mého syna), získává Budulínek Naivního divadla absolutorium. Vít Peřina (věren autorsky svému rodu) modernizuje notoricky známou pohádku s citem a inteligencí. Z babičky a dědečka dělá nedoslýchavé rockery a tím pěkně vyvažuje Budulínkovo „osudové“ neposlouchání. Pohádku to sice, kupodivu a bohužel, významově nikam neposouvá, jako zdroj četných vtipů to ale funguje spolehlivě. Tvůrcům slouží zejména ke cti, že humor, který ironicky vážou na konto klasického příběhu, drží v rozumných mezích, že své vtipkování nesměřují přes hlavy dětských diváků toliko k dospělému publiku (jak se to v současném českém divadle pro děti mnohokrát děje).
Jak se to říká? Inteligentní zábava.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme