Dubský: Zaráz (středa 8. 1.)

Ošklivec (Slovácké divadlo Uherské Hradiště)

Ošklivec Mayenburgova hra je sice už skoro osmnáct let stará, ale v době rozmachu sociálních sítí a umělé inteligence je její vyznění asi ještě aktuálnější než v čase premiérového uvedení. Režisérka Tereza Říhova pojala Ošklivce jako říznou grotesku, která pádí kupředu zběsilým tempem. Celý příběh tak zvládnou na Malé scéně Slováckého divadla převyprávět za hodinku a několik málo minut.

Inscenace je to stylově čistá a herecky velice dobře vystavěná. Čtveřice herců v čele s Davidem Vaculíkem v roli Letteho dokázala po celou dobu udržet groteskní stylizaci, velmi dobře se jim daří ostré filmové střihy a přechody mezi jednotlivými postavami, při nichž si nemohou pomoci skoro žádnými rekvizitami či změnou kostýmu.

Po formální stránce se tedy jedná o představení zdařilé. Nicméně jsem měl dojem, že nastolené tempo nedávalo moc prostor pro rozvoj některých menších témat, která text nabízí. Mayenburg navíc svou hru graduje do čím dál větší absurdity, což v případě hradišťské inscenace dost dobře nejde - v odlidštěné a bizarní realitě se nacházíme už od začátku.

Středeční dopolední program jsem vynechal, jelikož inscenaci hry Pavla Molka Monument pro Hradiště v režii Lukáše Kopeckého jsem už viděl v květnu a příliš mě nezaujala. 

Nápad předvést ve třech různých variantách, jak by to dopadlo, kdyby v roce 1938 nepřijal Edvard Beneš mnichovský diktát, je nosný a cimrmanovsky podvratné hrátky s historií byly místy zábavné. Ovšem celkově mi mix různých komediálních žánrů, od konverzačky po stand-up výstupy, nesedl.

LUKÁŠ DUBSKÝ

o festivalu Zaráz budu psát do SADu 2025/1