Mikulka: Misky (Handa Gote - Alfred ve dvoře)

Miska sem, miska tam

Loňský divadelní rok (alespoň ten můj) skončil dobře s Wernischem, nový divadelní rok začal dobře s Miskami. Handa Gote přišla s novou inscenací, hraje tentokrát ve třech, s tím že k dvojici osvědčených harcovníků Procházka-Švábová přibyl o generaci mladší nováček Vavřinec Němec.

Na jevišti Alfreda ve dvoře se vlastně nestane nic tak docela mimořádného nebo neočekávaného. Inscenací, ve kterých se nedějově rozehrávají akusticko-vizuální obrazy, už tu bylo k vidění spousta a samotná Handa Gote se po loutkářském intermezzu Třetí ruka vrací ke svému nejvlastnějšímu výrazu v podobě minimalistických hrátek na pomezí absurdní pakárny a téměř dětinského okouzlení technickými možnostmi vesměs úplně všedních objektů (obé je míněno uznale). Kouzlo spočívá v tom, že se to všechno jakýmsi kouzlem daří poskládat do tvaru, který vzdor zdánlivé obyčejnosti působí magicky.

Úplně konkrétně. Na scéně je velká dřevěná deska zaplněná spoustou misek, mís a plechových nádob, celé je to nazvučené a nasvícené (byť vcelku spoře) a trojice performerů vytrvale zkoumá, jaké všechny zvuky lze z takovéto sestavy vyloudit. Veronika Švábová k tomu občas zatančí, pánové ovládají přímo na jevišti mixpulty s loopery a zvukovými efekty (využity jsou především různé reverby a echa), tu a tam se trochu bryndá voda či dýmá z miniaturního kouřostroje - a to je vlastně všechno. V kombinaci s mimořádným jevištním charismatem především obou „starých“ členů Handa Gote nicméně vznikne podívaná, která se vzdor veškeré nedějovosti a pomalému tempu jednoduše neomrzí.

Misky jsou přesně ten typ představení, které se hodně mizerně popisuje. Na svérázně absurdní, na první pohled smrtelně vážné a přitom velmi zábavné dění tohoto typu jsou slova bohužel krátká. Ke zhlédnutí nicméně vřele doporučuji (no a pak si sami zkuste ten zážitek svým kamarádům popsat nějak lépe).

více informací o inscenaci zde
foto Martin Špelda
o inscenaci budu psát do SADu 2/2025