Voska: Zákon řady (Studio Hrdinů)

Koulelo se, koulelo

Teorie rakouského biologa Paula Kammerera o řadovosti, která všude kolem sebe vidí neustále se opakující události, nebyla příliš úspěšná ani ve své době, tedy na počátku 20. století. Program k inscenaci Apoleny Vanišové jakoby naznačoval, že tvůrčí tým se bude snažit Kammerera alespoň částečně rehabilitovat otázkou „co když na tom přece jenom něco je?“. Nová premiéra Studia Hrdinů samotná se však – nikoli ke škodě – pouští směrem vlastně úplně opačným.

Voska: Noční můry s čápem marabu (Meetfactory)

Klovnutí do citlivých míst

Noční můry s čápem marabu v jedné věci trochu připomínají jinou, veleúspěšnou inscenaci textů Irvina Welshe – Ucpanej systém Dejvického divadla. Začínají skoro jako takový drsnější sitcom, dění na jevišti je však čím dál temnější a končí se v nejhlubším násilném zmaru. V MeetFactory intenzivněji než tehdy v Dejvicích, a snad i proto dokáže Rálišova inscenace zapůsobit s ještě větší silou.

Dubský: Zaráz (čtvrtek 9. 1.)

Racek (Městské divadlo Zlín)
Garderobiér (Městské divadlo Zlín)

Dubský: Zaráz (středa 8. 1.)

Ošklivec (Slovácké divadlo Uherské Hradiště)

Dubský: Zaráz (úterý 7. 1.)

Zvuk slunečních hodin (Městské divadlo Zlín)
Farma zvířat (Slovácké divadlo Uherské Hradiště)

Voska: Prázdninové iluze aneb Letní harašení (Studio Ypsilon)

Haharašení před roubenkou

Někdy to tak prostě vyjde a člověk se ocitne na představení inscenace, která by za normálních okolností pravděpodobně ležela stranou jeho diváckého zájmu. I když v tomhle případě to je tak napůl. O inscenaci Prázdninové iluze aneb Letní harašení, poslední premiéru Studia Ypsilon v loňském roce, jsem se přihlásil dobrovolně. Fascinoval mě ten název, vytuněný ještě podtitulem bláznivá letní komedie s eroticko – kriminální zápletkou, okořeněná o několik přednášek na téma fenoménu českého chatařství.