Městská divadla pražská: Zničit
Pères / Otcové Francouzská inscenace má formu jakési přednášky na téma otcovství. Dvojice herců nejprve tlumočí zkušenosti různorodých lidí s vlastními rodiči (těžko říct, zda skutečné či vymyšlené, ale každopádně zní reálně). Představují tak mnoho přístupů k rodičovství – od vřelosti a kamarádství až k přísné výchově.
Aby to celé nepůsobilo příliš staticky, pomáhají si magnetickou tabulí, na niž občas připevní fotku nebo nějaké sdělení, které chtějí zdůraznit. Ke konci se téma posouvá do roviny kritiky francouzského systému, který výrazně preferuje mateřskou dovolenou před tou otcovskou. Objeví se statistiky, ze záznamu zazní rozbor socioložky, aby vše skončilo úvahou, jak má vlastně vypadat muž budoucnosti.
Inscenací občas probleskne drobný záchvěv humoru, ale po divadelní stránce se jedná o dost neinvenční tvar, který by se svou edukativní ambicí hodil spíš jako představení pro školy.
Zničit Adaptací posledního románu Michela Houellebecqa ukazuje Tomáš Ráliš zase trochu jiný odstín svého režijního rukopisu. Je nezvykle střídmý, plně soustředěný na text, obejde se bez výraznějších efektů, zato v solidním tempu buduje pocit neustálého napětí.
Houellebecqův román je tematicky široce rozkročený, což se do divadelní verze podařilo přenést, aniž by to snižovalo funkčnost inscenace. Prolínání politického a soukromého působí přirozeně, postupný rozklad těla hlavního hrdiny vytváří asociaci s úpadkem západní společnosti. Rálišova inscenace dokáže navodit existenciální tíseň, zároveň ale nešetří ironickým humorem. Role ministerského poradce Paula jakoby byla napsána pro Jana Hájka, který se opět převtělil do životem uondaného cynika, jemuž se vše rozpadá pod rukama, což dokáže glosovat s neopakovatelným šarmem.
Inscenace má dvě dost odlišné poloviny. Zpočátku získává převahu politická rovina, která zůstává dráždivě nedořečená, divák může jen odhadovat, jaké jsou cíle teroristických útoků před francouzskými prezidentskými volbami a kdo je jejich iniciátorem. V osobní rovině sledujeme rozpad partnerských i sourozeneckých vazeb, jakýmsi katalyzátorem je vážně nemocný otec hlavního hrdiny a nutnost se o něj postarat. Se svými reminiscencemi na Pána prstenů vyznívá poněkud mimoběžně snad jen epizoda únosu otce z LDN.
Ve druhé půlce se politická větev téměř vytrácí a vše se zaměřuje na boj Paula s rakovinou a jeho opětovné sbližování s manželkou Prudence (přesná Nina Horáková). Vedle naturalistických popisů léčby se do inscenace dostává i křehkost intimních partnerských rozhovorů, které nakonec přinášejí i jisté smíření. Dost depresivní podívaná, divadelně ovšem nesmírně silná.
LUKÁŠ DUBSKÝ
kompletní festivalový program zde
foto web festivalu
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme