Škorpil: Dotyky a spojenia (čtvrtek 25.6.)

Divadlo Josefa Gregora Tajovského: OTA
Projekt Batyskaf a ARCHA+: Alex

OTA autora Michala Ditteho a režisérky Júlie Rázusové je životopisným kaleidoskopem ze života v Čechách zřejmě nepříliš známé rozhlasové reportérky Oty Plávkové, která se proslavila zejména řízením ilegálního banskobystrického vysílání v srpnu 1968 a následným nekompromisním postojem k normalizaci a jejím „kádrům“, který mimochodem neopustila ani po roce 1989. Inscenace staví na dokumentech a autentických materiálech, titulní roli dělí mezi šest hereček a více rolí zastávají ni ostatní herci. Rázusová výborně pracuje s misanscénou a – ve srovnání s Nosorožcem – dokáže dát inscenace vynikající rytmus podpořený navíc využitím hudebních nástrojů a psacích strojů. Ditteho scénář pak zručně využívá vracejících se motivů a situací i dialogů opakujících se v různých „režimech“. Jen paralelní příběh současné slovenské investigativní novinářky, hledající odhodlání k boji v kontrastu s „dědinským kľudom“, kam se na chvíli uchýlí, se mi zdál lehoučce nadbytečný, protože dosti doslovující naznačené jinde.

ALEX je „video-přednáška“ Adama Draguna, která tematizuje divadlo, herectví, sny i vyhoření a smysl toho všeho. Tak jako v Repríze (psal jsem o ní zde a v SADu 5/2025) i zde se pracuje s Dragunovým bezprostředním projevem i s tím, že možná ne vše je jemu – a spluvystupujícícm – radno věřit. Jen se mi ona Repríza zdála inscenačně i scenáristicky rafinovanější.

program festivalu
foto archiv festivalu
o festivalu budu psát v SADu 5/2026