Orfeus a Eurydika (Divadlo na cucky)
A Macbeth Song (The Tiger Lillies / La Perla 29)
Orfeus a Eurydika Hradecké Regiony nabídly letos na začátek dva na hudbu orientované projekty. Inscenace Orfeus a Eurydika v režii Jana Friče měla na festivalu premiéru. Jedná se o těžko definovatelnou podívanou, jelikož režisér hodně pracuje s kontrasty. Staví vedle sebe známý příběh z antické mytologie, který kombinuje s různými popkulturními odkazy.
Základ tvoří útržky z opery Christopha Wilibalda Glucka, kterou ovšem Jakub Kudláč upravil do moderního elektroaranžmá. Značná část představení tudíž probíhá v italštině, vedle češtiny a slovenštiny se na chvíli mluví i čínstinou. Eklektické je i obsazení, roli Orfea ztvárnila operní pěvkyně Jana Vondrů, zatímco Eurydiku hraje studentka konzervatoře Kateřina Škárová. Doplňuje je pětice členek seniorského Studia SEN a slovenský herec Miro Noga v roli Amora.
Frič hodně využívá patos a kýč, které většinou slouží k drobným zcizovákům. Hranice mezí tím, co je myšleno vážně a co je s nadhledem glosováno, je občas poměrně nezřetelná. Věřím, že kdo se naladí na stejnou vlnu s tvůrci, může pro něj být Orfeus a Eurydika dost zábavným zážitkem. Já jsem s Fričovou inscenací a jejím anarchickým nakládáním s motivy a styly zpočátku docela bojoval.
A Macbeth Song Ve festivalové anotaci je variace na Macbetha ohlašována jako inscenovaný koncert skupiny The Tiger Lillies, tudíž jsem od ní příliš divadelní invence neočekával. Nakonec ale prolínání známého dramatu a hudebních čísel vycházelo celkem slušně, i když nikterak překvapivě.
Jistě, kdo už někdy Macbetha viděl, tak mu převyprávění Shakespearovy hry v podání trojice herců katalánského souboru La Perla 29 zas tak moc nového nepřinese: nesnaží se o inovativní výklad, spíše jen ve stručnosti nastíní základní premisy dramatu. Hraje se o posedlosti mocí, a paradoxně nejsilnější mi přišly pasáže, v nichž herci dodávali své zcizující komentáře.
Ty se totiž dobře prolnuly se songy extravagantní britské kapely, jejíž styl je obtížně definovatelný (Wikipedia pojmenovává jejich hudbu jako brechtovský kabaret). Písně jsou plné ironie a podvratného humoru, s nímž je se značnou dávkou cynismu komentována lidská povaha. Táhlé melodie, zvuk akordeonu a využívání perkusí či tereminu vytváří zvláštní podmanivou atmosféru. I přes některé divadelně slabší okamžiky u mě nakonec převládla spokojenost s nezvyklou podívanou.
LUKÁŠ DUBSKÝ
kompletní festivalový program zde
foto web festivalu
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme