Tak daleko od „normálního“ divadla se ještě spolek Pomezí nedostal. Tedy alespoň na pomyslné cestě směrem k aktivitám typu LARP (což je taková zdivadelněná bojovka, chcete-li to hodně zjednodušeně). Projekt My se neznáme spočívá na osamělém putování malebnou oblastí Vršovic a Vinohrad kolem Grébovky, zpestřeném několika setkáními s herci a dalšími postavami ve formátu „jeden na jednoho“.
Už u starších titulů Pomezí (tady třeba Pomezí, Pozvání, Dům v jabloních) bylo zřejmé, že přitahují diváky trochu jiného typu než zmíněné „normální“ divadlo. V případě My se neznáme to platí dvojnásob. Ostřílení larpisti jsou nadšení, kdo se naplno nezapojí do hry, ať už z jakéhokoli důvodu, nemá šanci si tu skoro čtyřhodinovou procházku opravdu užít.
Musím se přiznat, že to byl můj případ. Přidělenou identitu „Milan, spolužák a kamarád“ jsem se snažil respektovat, ale od srdce mi to při všech těch setkáních nešlo. Zkoušel jsem se zapojit do hovoru, klást otázky, ale cítil jsem se přitom poněkud trapně. Příběh, do kterého jsem měl být zamotaný, se mi vlastně nijak zvlášť moc rozkrývat nechtělo (na rozdíl od těch výše zmíněných titulů, více divadelních a co do struktury podstatně komplikovanějších). A tak jsem si spíš užíval nečekaná zákoutí, na která jsem cíleně i náhodou doputoval (v tomto ohledu naopak večer výrazně překročil má očekávání), a občas jsem se trochu zlomyslně bavil i tím, jak se po ulicích motali další účastníci s instruktážní knihou v ruce, od pohledu stejně nejistí jako já.
Nicméně pro pořádek: zpráva je to více než kusá a zcela subjektivní. Příběhů se každý večer koná několik, nejsou nijak provázané, a mají dokonce i pánskou, dámskou a partnerskou variantu.
Více informací zde
O projektu budu mluvit v Mozaice ČRO Vltava ve čtvrtek 27.8.
foto Facebook Pomezí
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme