Mikulka: Já, kimči (Alfred ve dvoře)

Krátce o eliminaci diskomfortu

Petra Hůlová se sice v posledních letech na divadle angažuje docela intenzivně, tentokrát je však i ústřední performerkou. Za podpory projekce Jiřího Havlíčka a ve zvukovém designu Petra Vrby (a za supervize Johany Ožvold) necelou hodinu vypráví o tom, jak s přáteli připravuje korejské fermentované zelí kimči - a vyklube se z toho groteskní metafora poněkud zmatené české společnosti po roce 1989. Vyhlíží to sice jako poněkud kuriózní nápad, výsledkem je však inscenace až překvapivě silná. 

Mikulka: Musí se žít (Spolek Pomezí)

Lynch na Poříčí

Zdálo by se, že formát „domovního imerzivního divadla“ už má spolek Pomezí natolik promrskaný, že může  jen těžko přijít s něčím překvapivým. Ale ukázalo se, že může. I když je nová inscenace Musí se žít na první pohled podobná těm, které už v Baráku byly k vidění (především samotnému Pomezí).

Mikulka: Lidé chodí sem a tam (Alfred ve dvoře)

Jiří Austerlitz (a.k.a. Adámek) společně s dramaturgyní Klárou Hutečkovou přišli s dalším volným pokračováním svých abstraktních divadelních grotesek. Jen pro jistotu, mám na mysli sérii skončí to ústa (2017), Oči v sloup (2019) a 100 nejkrásnějších českých básní (2021). Ze všech zmíněných se jedná o dílo nejminimalističtější, nejradikálněji redukující použité výrazové prostředky: v podstatě se nemluví, scéna je barevně tlumená, jednoduchá a statická, hudební doprovod vesměs nenápadný, herectví osekané na dřeň. Děj nebo příběh by očekával jen naiva, tvůrci se však až na výjimky vyhýbají také všemu, co by mohlo připomínat tradiční divadelní situaci.

Dubský: Festival Divadlo (neděle 18.9.)

Baletky (Spitfire Company)
Burian (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec)
Než přijdou Stouni… (Slovenské národní divadlo, Bratislava)

Dubský: Festival Divadlo (sobota 17.9.)

Zápas o generála (Komorní scéna Aréna Ostrava)
Shaxpearova myčka na ulici Kertész (Örkény Színház Budapešť)

Škorpil: Festival Divadlo 17.9.2022 (Zápas o generála, Chazarský slovník, Shaxpearova myčka na ulici Kertész)

Téma paměti a vzpomínání, které se pomalu začíná rýsovat jako stěžejní motiv letošního festivalu, se v sobotu znovu objevilo v Zápase o generála Tomáše Vůjtka i Chazarském slovníku Jana Mikuláška a Kateřiny Menclerové. Spíš drogovou haluzí než čímkoli jiným byla Shaxpearova myčka na ulici Kertész Viktora Bodóa.

Dubský: Festival Divadlo (pátek 16.9.)

Její pastorkyňa (Slovácké divadlo Uherské Hradiště)
Králičí nora (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Povídky z Vídeňského lesa (Valstybinis jaunimo teatras, Vilnius)

Škorpil: Festival Divadlo 16.9.2022 (Její pastorkyňa a Povídky z Vídeňského lesa)

 Dvě páteční výrazné adaptace klasik. Zetelova uherskohradišťská Její pastorkyňa a variace na Horváthovy Povídky z Vídeňského lesa vúpravě a režii Yanny Ross a podání vilniuského Valstybinis Jaunimo Teatras.

Dubský: Festival Divadlo (čtvrtek 15.9.)

Opera Ibsen / Přízraky (Jedl)
887 (Ex Machina, Robert Lepage)  
Ani ponětí (Théâtre Vidy-Lausanne)

Škorpil: Festival Divadlo 15.9.2022 (887 a Ani ponětí)

 Jedno nelze rozhodně Lepageovu (auto)biografickému opusu 887, ani dadaistické grotesce Ani ponětí Christopha Marthalera upřít: jsou to perfektně fungující jevištní tvary, v nichž nic nepřebývá ani v zásadě nechybí. Obě inscenace působí až vykalkulovaně: režiséři jsou natolik zkušení, že dobře vědí kdy vytáhnout nějaký ten očekávaný trademarkový trumf v podobě scénografického triku či „náhlé“ absurdity.

Mikulka: Trójanky (Depresivní děti touží po penězích)

Jakub Čermák nazkoušel pod hlavičkou Depresivních dětí Euripidovy Trójanky, a to se skupinou ukrajinských hereček. Výsledek je docela rozporuplný, i když z trochu jiných důvodů, než se dalo očekávat. A to zdaleka nejen proto, že inscenace kombinuje ne tak docela sourodou dvojici her: kromě Trójanek dojde i na Hekubé.

Švejda: Tak tiše až (MDP - Komedie & Orchestr Berg & Spitfire Company)

Tak tiše až je soudobá opera (skladatele Slavomíra Hořínky na libreto Jany Šrámkové v interpretaci Orchestru Berg), uchopená prostředky moderního tance (pod režijním vedením Petra Boháče a Miřenky Čechové, tedy Spitfire Company), která (retrospektivně) vypráví příběh dívky, zneužité knězem.