Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (čtvrtek 29. 6)

Andrea Díaz Reboredo: M.A.R.
Transiteatret-Bergen: Stav ohrožení (15:20-16:20) - hodina, která formovala Norsko
Olivier de Sagazan: Transfiguration

Dubský: Festival Regiony (středa 28.6.)

Uhol_92 Bratislava: Toni Wolff zisťuje, že prerobila milióny

MeetFactory: Dech

Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (středa 28.6)

Jakub Gottwald a kolektiv: K Prameni

Uhol_92 Bratislava: Toni Wolff zisťuje, že prerobila milióny

Meetfactory: Dech

Dubský: Festival Regiony (úterý 27.6.)

Divadlo P. O. Hviezdoslava Bratislava: Generácia Z – Krása nevídaná

Kazaliště Marina Držića Dubrovník: Hamlet – záznam zločinů jedné monarchie

Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (úterý 27.6)

Alfa Plzeň: Odysseus

Kazalište Marina Držića Dubrovník: Hamlet - záznam zločinů jedné monarchie

Johan & Petr Vydarený: Kytice vol. 2

Voska: Amberville – Plyšoví gangsteři (Divadlo v Dlouhé)

Pro dítě je nejlepší, když to není pro dítě

Nebo tak nějak to bylo v knize pohádek Zdeňka Svěráka Radovanovy radovánky. Trochu se mi zdá, že se tímhle aforismem řídil i režisér Jan Jirků, když pro Divadlo v Dlouhé připravoval inscenaci Amberville – Plyšoví gangsteři. Není pochyb o tom, že Jan Jirků je výtečný režisér divadla nejen pro děti, zmiňme namátkou třeba skvělé předloňské Bratry naděje v Minoru. Žák Jana Borny, na jehož domovské scéně teď režíruje rodinnou hudební inscenaci – to je rovnice, která by měla krásně vycházet. A Plyšoví gangsteři opravdu nejsou špatní. Přiznám se nicméně, že moje očekávání byla ještě o kousek vyšší.

Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (pondělí 26.6)

Raw
Divadlo Petra Bezruče: Sen čarovné noci
Buchty a loutky: Punch a Judy

Fekete Seretlek  

V pondělí v Hradci pokračovalo horko a docela se dařilo i divadlu. Jen je mi trochu líto, že jsem zatím ještě nenatrefil na žádné mimořádné dětské představení, což je přesně ten typ překvapivého setkání, na která se v Hradci vždycky těším. Nedělního Kašpárka a zbojníka nechávám stranou, ti byli primárně pro dospělé, a včerejší Zlatá rybka z plzeňské Alfy nabídla spíš slušný standard (děti vypadaly vcelku spokojeně, ponaučení zaznělo, jenže pro nás, necílovkáře, se nic zvlášť pamětihodného neudálo). Ale divadelňák se teprve láme do druhé poloviny, takže není důvod ztrácet naději, budu to zkoušet dál.

Dubský: Festival Regiony (neděle 25.6.)

Studio K Színház Budapešť: Katynka z Heilbronnu

Přiznám se, že jsem měl při sledování inscenace budapešťského Studia K pocit lehkého déjà vu. Podobně jako v pátek u Proměny v provedení souboru z německého Kasselu, i Katynka z Heilbronnu stojí na silném vizuálu a nosném nápadu, který však tvůrci ke škodě inscenace nedokáží posunout dál, nebo se ho zbavit. V tomto případě neobvyklá režijní koncepce spočívá ve využití běžeckých pásů. Na první pohled smysluplná vizuální metafora se ale velice rychle „ochodí“ a po pár minutách začíná být takřka nezaujaté odříkávání textu Kleistovy hry za chůze či běhu poněkud iritující.

Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (neděle 25. 6.)

Studio K Budapešť: Katynka z Heilbronu

DRAK & Bratislavské bábkové divadlo: Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník

Horácké divadlo Jihlava: Šepoty a výkřiky

Juchů. Festivalová neděle se nesla ve znamení příjemných překvapení. I když tedy, označit smrťácko-depresivní Šepoty a výkřiky za cosi „příjemného“ není tak docela přesné, ale dobré divadlo to bylo, o tom žádná. Dopoledne stačilo přečkat roztomilé mrckování dánské dvojice z Theatre Madam Bach (jmenovalo se to Jsi tady, ale raději bych tam nebyl), a pak už se seřadily zážitky, které byly podstatně lepší, než jsem očekával.

Dubský: Festival Regiony (pátek 23.6.)

Staatstheater Kassel: Die Verwandlung (Proměna)

Povídka Franze Kafky Proměna láká k rozličným interpretacím, inscenace režiséra Stefa Lernouse z německého Kasselu se nese v duchu zombie hororu. Do přízračného prostoru jako první vstupuje postava připomínající deratizátora, která nalezne knihu, z níž začne číst příběh Řehoře Samsy, který se v předloze promění v nestvůrný obří hmyz. Jeho pokoj vypadá jako terárium, samotný Řehoř v podání Lisy Natalie Arnold se ovšem svým vzezřením nijak neliší od zbytku rodiny.

Mikulka: Festival Regiony Hradec Králové 2023 (pátek 23.6. + sobota 24.6)

Naivní divadlo Liberec: Teď!
Teatr Lalek Arlekin: Rutka
Staatstheater Kassel: Proměna
Klicperovo divadlo: Tělo tajné agentky
Jelení loje

Mikulka: Festival Arena (úterý 20. 6.)

Cirque Pardi! - Low Cost Paradise

Po zhlédnutí prvního - plenérového - představení skupiny Cirque Pardi! na letošním festivalu Aréna jsem byl hodně rozpačitý (postěžoval jsem si tady). Hlavní festivalové hvězdy se nicméně prezentují primárně prostřednictvím inscenace Low Cost Paradise, která se hraje v tradičním šapitó. A to je počin, nutno dodat, v porovnání s bezradným Rouge Nord výrazně povedenější. Jiná věc je, že pomyslná laťka byla nasazena dost nízko, a že ani Low Cot Paradise nepřichází s ničím mimořádně objevným nebo strhujícím.

Hankovcová: Edvard II. (Depresivní děti touží po penězích)

Zpytování svědomí

Drama Christophera Marlowa z konce šestnáctého století působí jako stvořené přímo pro Jakuba Čermáka a jeho Depresivní děti. Příběh plný mocenských intrik i spalující vášně se totiž točí hlavně kolem neskrývané homosexuální orientace nově nastupujícího krále. Edvardovi totiž po usednutí na trůn nic nebrání udržovat poměr s mladíkem Gavestonem a zahrnovat jej dary, což se nesetkává s pochopením u britských lordů. Ti samozřejmě předstírají, že jediným důvodem jejich rozčarování je rozmařilost a nehospodárnost nového panovníka, je však patrné, že opravdovou příčinou je na odiv stavěná, hlasitá homosexualita králova milence.

Mikulka: Festival Arena (pondělí 19. 6.)

My kluci, co spolu chodíme: Ponorka

My kluci, co spolu chodíme jsou především improvizátoři, pouštějí se však i do projektů, které se pohybují na pomezí čisté improvizace a nazkoušené inscenace (o Hostině jsem už na Nadivadle psal: k přečtení tady). Nová inscenace nazvaná Ponorka měla premiéru na lodi Tajemství v rámci festivalu Aréna a pokud tomu správně rozumím, stejně jako Hostina volně sledovala předem daný půdorys. Mezi nazkoušenými pasážemi se ovšem pravidelně otevíral prostor pro kompletně improvizované výstřednosti. Bohužel je to jen odhad, chtělo by to zajít na Smíchovskou náplavku ještě jednou - což bych učinil rád, jenže Kluci tam hrají pouze dvakrát a termínově mi to bohužel nevychází. Takže nezbývá, než podat letmou zprávu z premiéry zatíženou značnou dávkou nejistoty.

Voska: Danny Smiřický (Divadlo na Vinohradech)

Danny versus dějiny

Proč to nepřiznat: Divadlo na Vinohradech se nachází trochu mimo můj divácký perimetr. O to zvědavější jsem byl na novou inscenaci režiséra Radovana Lipuse Danny Smiřický (Příběhy inženýra lidských duší) – a odcházel jsem mile překvapen.

Voska: Sodoma komora (Divadlo v Dlouhé)

Dáme si do bytu

Inscenace hry Terezy Boučkové, nejnovější titul komorní řady Krátká Dlouhá, se odehrává v době Protektorátu Čechy a Morava. Proto překvapí, že vše začíná jako rozverný stand-up. Služebná Mařka (Eva Hacurová) se raduje z nově nabytého bohatství po židovských majitelích luxusního bytu, snaží se sžít s novou situací a působit jako nóbl panička - přičemž jí u toho vydatně trčí sláma z bot. Aby na to všechno štěstí nebyla sama, pozve si ze Šumperka sestru Jožku (Berenika Anna Mikeschová).

Mikulka: Festival Arena (neděle 18. 6.)

Motorky versus autojeřáb

Le Mur de la Mort: Mortel Jus de Mortel
Cirque Pardi!: Rouge Nord

První den novocirkusového festivalu Aréna, a hned dvě motorizované podívané. Nejdřív motorky ve velkém dřevěném sudu přímo na Smíchovské náplavce a pak autojeřáb se starým Mercedesem popojíždějící po trávníku fotbalového stadionu o kousek dál proti proudu Vltavy. Bylo to pozoruhodné setkání dvou úplně protikladných přístupů k novému cirkusu: klasická starocirkusová, ne-li snad dokonce pouťová atrakce versus ambiciózní plenérová inscenace.

Mikulka: Vzkříšení (Divadlo Na zábradlí)

O Něchljudovovi

Tolstého Vzkříšení je dílo hodně problematické. Kombinace realistických popisů carského vězeňského systému, socialistických ekonomických úvah o nutnosti pozemkové reformy (nejasně vycházející z georgistické teorie o pozemkové dani), autoritativních, ale dosti svévolně působících sociologických vývodů tvrdících, že všichni trestanci jsou nevinní a za všechno zlé v nich může utlačovatelský systém. A k tomu neochvějné přesvědčení, že všichni bohatí a vysoce postavení jsou prázdní, cyničtí a zlí, zatímco prostý lid je přirozeně dobrý a zdravý, kombinované se svérázně protisystémovým náboženským vznícením.

Mikulka: Cirk-UFF Trutnov (pátek 2.6.)

La Putyka: Senses
Highwire Entertaiment: The Defiant
Squadra Sua: Přecházení

Ve čtvrteční zprávě z trutnovského novocirkusového festivalu Cirk-UFF jsem srovnával české a australské inscenace – a nevyznělo to pro domácí zrovna pozitivně. V pátek už to bylo z českého pohledu podstatně lepší, především zásluhou nápadité klaunérie skupiny Squadra Sua. Kromě toho bylo v Trutnově možné porovnávat domácí hvězdnou La Putyku s australskou dámskou skupinou Highwire Entertaiment - přičemž v pomyslné kategorii novocirkusového popu dopadli o poznání lépe protinožci.

Mikulka: Cirk-UFF Trutnov (čtvrtek 1.6.)

Losers Cirque Company: Nespoutaní
Losers Cirque Company: Žena, růže, píseň, kost
Dylan Phillips & Jordan Hart: Sissy

Z hlediska srovnání českého nového cirkusu se světem byl čtvrteční program trutnovského festivalu Cirk-UFF proklatě nelichotivý. Tím spíš, že vedle respektované domácí Losers Cirque Company stálo australské duo Dylan Phillips & Jordan Hart, tedy reprezentanti končiny, kterou není v Česku zvykem považovat za novocirkusově obdivuhodnou, na rozdíl od frankofonních zemí nebo Skandinávie. (A to i navzdory tomu, že právě Cirk-UFF zve Australany pravidelně).