Ze světa amatérského divadla přišla jedna docela podstatná zpráva. Programová ředitelka Jiráskova Hronova Simona Bezoušková v rozhovoru pro zpravodaj celostátní přehlídky činoherního a hudebního divadla Piknik Volyně uvedla, že festivalový výbor nedávno schválil změnu způsobu výběru inscenací na JH. "Spočívá v tom, že na 24 hracích míst, které v Hronově jsou, připadá 24 nominací, které se rozdělí mezi jednotlivé celostátní přehlídky. Festivalový výbor nadto odsouhlasil tzv. pozitivní diskriminaci činohry, to znamená, že polovina nominací připadne činoherním inscenacím. Odborné rady jednotlivých divadelních druhů sice pozitivní diskriminaci činohry odmítly, ale festivalový výbor je bohužel nevyslyšel a odhlasoval ji."
Psal jsem o tomto problému již před časem (viz zde). Novinka týkající se zejména "pozitivní diskriminace" činohry může znamenat dvojí.
Výbor se rozhodl pokusit se udělat konečně jasno v dlouhodobě neuspokojivém vymezení termínů činoherní, hudební, experimentující či loutkové divadlo. Rozhodl se divadelníkům naznačit, že pole činoherního divadla je ve vnímání činovníků a porotců amatérského divadla mnohem širší, než jak se mnohým dosud zdá, že nejde jen o "tradiční" interpretační divadlo (postavené na dramatickém textu a hercích, jak by řekl prof. Císař) a že se tudíž soubory, ucházející se o postup na JH, již například nemusejí z taktických důvodů (aby byly adekvátně pochopeni) uchylovat pod pružný (a obsahově dnes prakticky vyprázdněný) přístřešek experimentujícího divadla; zkrátka a dobře: že má být dáno na vědomí, že pojem činoherního divadla je i v amatérské obci vnímán tak jako v obci profesionální a že tedy vskutku pojímá onu větší část divadelního oboru.
A nebo podlehl tlaku lobby "tradičního" činoherního divadla, která již delší dobu dává najevo nespokojenost, že její typ produkcí v posledních letech na JH vyklízí pozice. Pokud by platil tento případ, šlo by o vskutku pozoruhodné rozhodnutí: snahu "zastavit čas", nereflektovat přirozený vývoj divadla.
Ať tak či tak, rozhodně jednak není šťastné měnit pravidla "uprostřed hry", tj. v průběhu divadelní sezóny, kdy je přehlídkové zápolení v plné proudu, a jednak: informovat o tom veřejnost/amatérskou divadelní obec jen jakoby mimochodem.
Boj o "zlatou kapličku" amatérského divadla (abych znovu odkázal na svůj předchozí článek) pokračuje...
Simonu Bezouškovou znám jen od vidění, ale z doslechu vím, že to není z její hlavy. Pokud JH chce jen tradiční činohru, asi postupně zůstane opuštěný. Viz Lojzíkův Machov. Jasně, že jakoby míchám jabka a hrušky, ale když za dobu trvání JH veškeré obchody na náměstí končí v 17.00, je něco špatně.
OdpovědětVymazatSimona Bezoušková
OdpovědětVymazatje od roku 2011 programová ředitelka JH. Jako taková toto rozhodnutí nemůže připustit (pokud s ním sama nesouhlasí) a navíc tak zásadní změnu by neměla oznamovat v rozhovoru pro festivalový Zpravodaj. Ihned měla svolat ostatní odborné rady a vydat jasné prohlášení. Třeba tak nějakým způsobem učinila nebo se chystá, ale jako člen jedné z nich o tom nic nevím. Tak, jak zatím jedná, se jednalo před rokem 1989.
V tom rozhovoru se praví doslova: "Festivalový výbor nadto odsouhlasil tzv. pozitivní diskriminaci činohry, to znamená, že polovina nominací připadne činoherním inscenacím. Odborné rady jednotlivých divadelních druhů sice pozitivní diskriminaci činohry odmítly, ale festivalový výbor je bohužel nevyslyšel a odhlasoval ji." Názor kolegyně Bezouškové je myslím čitelný.
OdpovědětVymazatA jinak ano, Martine, jde jednoznačně o lobby za "starou, dobrou, poctivou" činohru.
Asi jsem natvrdlej,
OdpovědětVymazatale názor Simony Bezouškové mi z rozhovoru moc jasný není. Coby programová ředitelka festivalu je - předpokládám - i součástí festivalového výboru, a tedy byla jednání i hlasování přítomna. A i kdyby ne, nemůže přece připustit coby programová ředitelka a anvíc vysoce postavený zástupce IPOS-ARTAMA, že se "mění pravidla za pochodu", což se - jak sama v rozhovoru říká - stalo. Nejsme v diktatuře ani autokracii, aby to bylo možné. Když už ne v dramaturgickém výběru (z dostupných materiálů příliš neplyne, jak výběr inscenací má vypadat), tak tam měla zasáhnout zcela nekompromisně a ihned informovat jak odborné rady jednotlivých oborů tak sepsat své jasné stanovisko. Vždyť toto rozhodnutí (přesně vymezený počet inscenací z jednotlivých přehlídek i ona "pozitivní diskriminace") může mít výrazný dopad na podobu JH, který se dlouhodobě vyvíjel zcela jinými směry. Takto to vypadá, že se sice zčást od rozhodnutí výboru distancuje, ale nic s danou situací nedělá.
Předpokládám, že si někdy byl na jednání NIPOS ARTAMA? To je skanzen.
OdpovědětVymazatNebyl,
OdpovědětVymazatale Simona je ročník 1980, to zas tak velkej skanzen není. A i kdyby kolem ní byl, není tam ona právě od toho, aby soudobé trendy am. divadla a JH obhajovala a prosazovala? Kdyby to nešlo jinak, tak třeba i za veřejné podpory poměrně silné "neskanzení" amatérské základny. Tu by ale musela nejdřív oslovit a vyzvat, což rozhovorem na festivalu rozhodně neudělala.
Ale třeba nevíme vše...
No, přinejmenším jde o informační skanzen. Na stránkách NIPOSU nalezneme poslední informace o JH, týkající se propozic loňského ročníku (!); přitom jsou tu, přinejmenším, k dispozicik dispozici internetové stránky Amatérské scény. Jde o záměr nebo o komunikační nepružnost? Nechce se mi ale, Vladimíre, věřit, když SB tvrdí, že "odborné rady jednotlivých divadelních druhů /.../ pozitivní diskriminaci činohry odmítly", že bys o tom neměl šanci být zpraven.
OdpovědětVymazatOdborné rady,
OdpovědětVymazatnebo aspoň ta, ve které jsem (tedy ta kolem experimetnujícího divadla, studentského a dětského), se scházejí dvakrát až třikrát do roka a tam vesměs řeší konkrétní ročníky a výhledy do budoucna. Nejsou nijak pravidelně informovány a o tom, co se aktuálně děje. O tom, co Simona Bezoušková řekla v rozhovoru, tedy jak téma navrácení výběru inscenací festivalovým porotám tak pozitivní diskriminace činohry nikdy nepadlo ani slovo. Tedy naposledy se naše rada vyjadřovala (mailovou korespondencí a pak snad i na přímém setkání) pouze k onomu úvodnímu (myslím, že někdy v prosinci či lednu) návrhu proměny JH v činoherní festival, což jasně a rázně odmítla. Vždy pak odborná rada respektovala výběrová pravidla, jež byla daná programovou radou či festivalovým výborem (v tom nemám přehled) JH. Tedy v poledních letech že 1 inscenace může (ale nemusí) být nominovaná porotou festivalu a zbylé vybere dramaturgická rada z porotami všech festivalů doporučených, případně i jiných.
K tématu doporučuji článek prof. J. Císaře v novém čísle Amatérské scény (2/2013), dostupný též na:
OdpovědětVymazathttp://www.amaterskascena.cz/cl-z-druheho-brehu-130516124420
A JE JASNO:
OdpovědětVymazatstačí si v nové Amatérské scéně přečíst rozhovor s Marcelou Kollertovou, ředitelkou KIS Hronov, a Hanou Nedvědovou, starostkou města, s příznačným názvem "O festival se musíme starat všichni společně". Poté, co NIPOS, resp. festivalový výbor JH podzimnímu tlaku hronovských spolupořadatelů odolal, nyní už nikoli - a přistoupil na kompromis (viz citovaná slova Simony Bezouškové). Argumenty hronovských spolupořadatelů jsou obligátní: "obyčejní" diváci (tj. příznivci "tradiční" činohry) nejsou spokojeni se stávajícím koncipováním programu JH (řídícím se stávajícím vývojem v amatérském divadle), přehlídku neplatí pouze NIPOS, ale i Hronov - a ten má tedy také právo rozhodovat, jakou podobu bude mít... Zkrátka a dobře: mocenský (ekonomický) nátlak.
Nevím nevím, jestli ten "autokraticky" uzavřený kompromis Simony Bezouškové, resp. festivalového výboru není až příliš velký.
O vymezení divadelních druhů jsem se ve slovníku Základní pojmy divadla (Praha 2004) dosat snažil. Hranice mezi nimi jsou - jako v umění téměř vždy - disperzní.
OdpovědětVymazatV naší soudobé praxi je pojem ČINOHRA ve zvláštním postavení, je to jakýsi "sběrný pojem". Nejlépe, resp. nejvíce instruktivně lze činoherní divadlo (činoherní představení) vymezit nikoli pozitivně, ale negativně.
ČINOHRA je to, co není loutkové divadlo (jakkoli mluvené loutkové divadlo je vlastně loutkovou ČINOHROU), ani opera, ani tanec, ani muzikál, ani patomima, ani....
Ostré vymezování není rozumné a nezakládá se ani na realitě. Tzv. hry se zpěvy a tanci - Fidlovačka - byla to za Tyla činohra?
Chápu potřebu vymezení u festivalů, kterí mají druh v názvu, např. u loutkových, pantomimických , operních, baletních tanečních atp. Většina přehlídek a festivalů ale nijak druhově vymezena není a je to tak po mém soudu správné. Hranice mezi ČINOHROU a tzv. alternativním divadlem jsou zela neuchopitelkné. Nic mi ve slovníku nedalo tolik starostí jako heslo alternativním divadlo. Dokonce jsem požádal pedagogy přísl. katedry na DAMU, aby mi je napsali sami. Zdvořilým dopisem odmítli... že vlastně nevědí.
Souhlas,
OdpovědětVymazatterminologii "pozitivní diskriminace činohry" neměla Simona Bezoušková vůbec připustit. Pokud přistoupila na tlaky zastánců tradiční činohry, měla její prosazovatele upozornit a veřejně deklarovat, že z jejich strany jde o boj proti tomu, že je země kulatá. I když možná bojovala a prohrála, schází mi v jejím projevu věta: "A přece se točí!"