Tento příspěvek je (řečeno s Ivem Osolsobě) bytostně ostenzivní.
Nemá totiž jiného sdělení, než je sebesdělení, nemá jiného komunikačního záměru, než ostendovat svou vlastní existenci, svou příspěvkovitost. A dát tím na vědomí, že je prvním z řady příspěvků, jež vás budou zpravovat o dění na 84. Jiráskově Hronově a které na rozdíl od něj už nějaké sdělení budou mít. Aspoň v to tedy doufejme.
Autor těchto řádek totiž propásl jak místní soubor s Třemi sestrami, který přehlídku v pátek večer zahájil, tak kvůli intenzivnímu nasávání festivalové atmosféry dnes ráno zaspal vernisáž výstavy letošních nositelů Zlatého odznaku J.K.Tyla. O tom, co na Hronově souvisí s divadlem, tedy zatím neví zhola nic. Ale dozví se. A pokusí se o tom podat zprávu. Zůstaňte u svých přijímačů!
Není nad to, mít pohotového informátora, sdělil nám, nepřítomným, že je. To je znamenité. Co propásl, jak zaspal. Těšíme se na bdělejší jeho chvíle. Propásl tradiční představení hronovských ochotníků, zaspal vernisáž dokumentace celoživotní práce těch, kteří před lety posouvali amatérské divadlo o krok dopředu a věnovali mu kus života. Snad po letech nebude nutné zahajovat informace o přínosech a dlouhodobé práci o slovo se hlásících současných amatérů bytostně ostenzivním příspěvkem.
OdpovědětVymazat