Hronovské úterý patřilo studentskému divadlu a zahraničním hostům. Teploty stoupají, na náměstí se v kropicích sprchách osvěžují polonahé děti a seminaristé po sobě stříkají vodními pistolkami.
Kromě účasti na tanečním bloku se TPS Magdaléna Rychnov na letošním Hronově prezentoval inscenací s eminentně zavádějícím názvem Oněgin byl Rusák aneb V Praze svůj čas maříš – za rohem je Paříž. V rozporu s titulem nemá s knihou Ireny Douskové prakticky nic společného - a nebýt úvodní zvukové koláže proslulých projevů českých dějin od Beneše přes Gottwaldovo "právě jsem se vrátil z Hradu" a Jakešovo "ta Hanka je hodná holka" až k již zlidovělému Zemanovu "kunda sem, kunda tam", nebyl by ani důvod číst ji v politických souvislostech. Sledovali bychom pak velkolepě sošnou choreografii na monumentalizující kompozice Luboše Fišera Ave imperator, morituri te salutant a Per Vittoria Colonna, jejímž tématem je (obecně řečeno) drcení, deptání a vysávání lidí tyranskou totalitou (snad jen to závěrečné umlčování natíráním úst na rudo by nám něco připomnělo). Hlavní výtka by v té chvíli směřovala k přílišné rozvleklosti a časté ilustraci patetické hudby patetickým tanečním gestem.
Můj hlavní divácký problém s představením krnovského souboru Červiven Propadlý lístek je v tom, že jsem četl jeho předlohu, sugestivní román Michaela Cunninghama Domov na konci světa. Člověk by se i smířil s jednoduchoučkým epickým herectvím, které o postavách a konfliktech spíše plaše vypráví, než by se je pokusilo ztělesnit, i s různými "dramaťáckými" inscenačními klišé. Nesmíří se ale s všestranným uhlazováním tématu a už vůbec ne s pedagogicky nabádavým happyendem inscenace, který je v naprostém rozporu s literou i duchem Cunninghamovy knihy.
Suverénní ukázku amatérské činohry pak nabídlo slovenské Divadlo Gasparego z Liptovského Mikuláše v přesném a herecky velmi disponovaném rozehrání McDonaghova Osamelého západu. Nejeden názor sice pravil, že z McDonaghova textu inscenovali hlavně tu svrchní, jízlivě ironicky vtipnou vrstvu, což mi ale nakonec v divácké spokojenosti z "dobře udělané komedie" nebránilo (obzvláště po únavě z předchozí dvojice výpovědí). Nebýt toho, že slovenští kolegové zkrátka nedokázali „umluvit“ Sál Josefa Čapka tak, jak by bylo potřeba (ovšem v tomto nerovném boji zdaleka neprohráli ani jako první, ani jako poslední), neměl bych k výhradám žádné podstatnější důvody.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme