Mikulka: Gossip (Lenka Vágnerová & Company, La Fabrika)

Mezi Skyllou a Charybdou

Tanec a pohybové divadlo sleduji hodně nahodile. Jeden nemůže stihnout všechno. A ještě k tomu ta nepříjemná hrozba v podobě plavby mezi jakousi tanečně pohybovou Skyllou a Charybdou: dost často se mi stává, že ani trochu nechápu, co mi vlastně tanečníci chtějí sdělit (a pak mě to nebaví), a když jejich sdělení s velkou slávou porozumím, ukáže se, že je poněkud banální (což taky není velké vítězství). S čímžto se zde svěřuji především proto, aby vyniklo, že v případě Gossip se mi zdála plavba zábavná a srozumitelná tak akorát. Sice se to všechno v poslední (a mluvené) scéně vysvětlilo na můj vkus až moc polopaticky, příjemný dojem však vydržel.

Úroveň taneční techniky šestice účinkujících neposoudím, ale odhaduji, že o ní tak docela nešlo (alespoň ne v první řadě). Podstatné jsou spíš choreografické a situační nápady, skrze které se velmi srozuměně a kolektivně rozvíjí základní situace. Ta by se v činoherním žargonu dala označit jako vztahovka: společnost se sejde, páry a skupinky se přeskupují, mocenské silokřivky se kroutí, ze skříní vypadávají kostlivci nebo výčitky nejrůznějšího druhu. Je to docela kruté a zároveň velmi zábavné, občas až na hraně drastické grotesky. Gossip mi svým způsobem připomenula trochu abstraktnější pohybovou variantu toho, jak své inscenace – mám na mysli třeba Požitkáře nebo Hamlety – vytváří Jan Mikulášek s Dorou Viceníkovou. Což myslím jako chválu, snad dokonce i jako doporučení pro příliš nesmělé vyznavače činohry.

Více informací o inscenaci zde