Brněnský Buranteatr pokračuje v tradici letního hraní v Divadle v Celetné, což je sympatické a pro nás Pražáky nadmíru pohodlné. Letos je na programu je pár osvědčených fláků „starých Buranů“ a reprezentativní průřez novou tvorbou. Z první dvojice nových titulů (ta druhá dorazí příští týden) mi to vyšlo jen na monodrama Cikánský boxer, a bylo to takové… jak to jen napsat… vydržet se to dalo, ale kamarádům bych od Buranů určitě doporučil něco jiného.
Trochu prefabrikovaně dojemný (a v závěru snaživě drásavý) příběh cikánského boxera, kterému nacisti nejdřív zničili kariéru a pak ho zavraždili v koncentráku, vypráví jeho kamarád. Celé by se to dalo po způsobu reklamních sloganů vystihnout větou „hraje se nejen o nacismu, ale také o hrdosti a o velkém přátelství vystaveném zkouškám, v nichž je jen těžké obstát se ctí “. Filip Teller se snaží, co to dá, pečlivě se pokládá do všech narežírovaných expresivních pasáží, tu a tam „ozvláštňuje“ (třeba v podivné klaunsky stylizované vsuvce), jenže málo platné: aby bylo možné sledovat představení (a sdělení) tohoto typu se zájmem víc, než jen zdvořilým, chtělo by to někoho mnohem, ale opravdu mnohem charismatičtějšího. Nebo mnohem, ale opravdu mnohem vynalézavější režii.
Trochu prefabrikovaně dojemný (a v závěru snaživě drásavý) příběh cikánského boxera, kterému nacisti nejdřív zničili kariéru a pak ho zavraždili v koncentráku, vypráví jeho kamarád. Celé by se to dalo po způsobu reklamních sloganů vystihnout větou „hraje se nejen o nacismu, ale také o hrdosti a o velkém přátelství vystaveném zkouškám, v nichž je jen těžké obstát se ctí “. Filip Teller se snaží, co to dá, pečlivě se pokládá do všech narežírovaných expresivních pasáží, tu a tam „ozvláštňuje“ (třeba v podivné klaunsky stylizované vsuvce), jenže málo platné: aby bylo možné sledovat představení (a sdělení) tohoto typu se zájmem víc, než jen zdvořilým, chtělo by to někoho mnohem, ale opravdu mnohem charismatičtějšího. Nebo mnohem, ale opravdu mnohem vynalézavější režii.
Monodrama je žánr obtížný, zrádný a nemilosrdný. Nemám tušení, proč si Burani vybrali zrovna tohle téma a tuhle hru, možná to bylo z opravdového zájmu, ale dost nebezpečně mi to celé připomínalo tzv. grantové divadlo. Téma zaručeně chvályhodné, divadelně bez chuti a bez zápachu.
Více informací o inscenaci zde
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme