Švejda: Karel Král odchází ze SADu

Karel Král odchází k 31. prosinci z časopisu Svět a divadlo. Časopis založil a vedl téměř dvaatřicet let. Jeho práci myslím plně docení teprve divadelní historie - takto kontinuálně fungující, erudovaná (výběrová) kritická kronika českého (a nejen českého) divadla představuje v domácí teatrologii bezprecedentní případ; chcete-li si udělat představu o českém polistopadovém divadle, sáhněte (zejména) po tomto časopisu.

SAD v roce 1990 nespadl z nebe. Předcházel mu Bulletin Aktivu mladých divadelníků, který Král založil ve druhé polovině osmdesátých let nejen jako platformu pro reflexi českého divadla, ale i jako nástroj aktivního zapojení do tehdejšího společenského dění. Karla Krále lze označit za jednoho z těch, kteří důležitou měrou přispěli k pádu komunistického režimu, a byť se mu po Listopadu zajisté otevíraly četné kariérní možnosti (jistý, byť krátký čas ostatně vedl Divadelní ústav), vrátil se a primárně zůstal u (někdo by možná řekl pouhého) "dělání časopisu". Jeho práce představuje pevný monolit. Dobře tak.
Je škoda, že jeho odchod doprovází, jak to říct, nedobré osobní rozpoložení, jistý stav hořkosti, vyvěrající z dění, jež se odehrálo (a odehrává) v kulturní, především divadelní sféře poslední doby. Nebýt jeho, myslím, že šéfredaktorem nadále zůstal. Jeho odchod zase ale, proč to nepřiznat, může být dobrým předpokladem k tomu onoho "posledního mohykána", jak jsem kdysi Svět a divadlo (v dobrém) nazval pro účely jedné besedy, zejména naučit lépe "komunikovat" se současností - aby nevznikal pocit, že SAD je sice úctyhodným, ovšem tak trochu časopisem minulosti. Lze si přitom jen přát, že ho, resp. Královy nástupce nepotká "syndrom stínu odstoupivšího otce zakladatele".
Pane Králi, děkujeme!