Tomáš Dianiška napsal v podstatě divadelní adaptaci známého filmu Michela Gondryho Věčný svit neposkvrněné mysli, jen je zvláštní, že se informace o přímé inspiraci neobjeví ani v titulu, ani v anotaci inscenace, není zmíněna ani v rozhovoru dramaturga s autorem v programu k inscenaci. Tudíž lze konstatovat, že se do značné míry jedná o plagiát.
Změny v základním příběhu jsou totiž skutečně minimální. Zážitková agentura Minority nabízí „výlety v mysli“ a nové vzpomínky (ve filmu společnost Lacuna nabízí selektivní vymazání nežádoucích vzpomínek), hrdina Philip v Dianiškově hře si vyžádá návrat do vlastních vzpomínek a snaží se v nich zůstat se svou ztracenou zemřelou láskou Evou (ve filmu si hlavní hrdina žádá vymazání vzpomínky na svou ztracenou osudovou lásku, ale během vymazání si to rozmyslí, ve vzpomínkách provádí revizi vztahu a snaží se pro ně najít útočiště). Tedy zcela totožný koncept cestování vlastní myslí se snahou zadržet cenné vzpomínky a časoprostorových průchodů mezi realitou a fikcí, jež se téměř všechny odehrávají v hlavě hlavní postavy. Film však onen koncept zpracoval nesrovnatelně bravurněji.
Dianiškův Věčný svit má samozřejmě i jisté obměny, hlavní hrdina je inspirován postavou autora sci-fi Philipa K. Dicka, je tu navrch rozdvojení osobnosti, časté téma Dickových děl, setkání s mimozemskou civilizací, androidi coby replikanti živých osob, jiné jsou i detaily vzpomínaného vztahu a také se tu – vtipně zkarikované - objeví postavy popkultury jako Michael Jackson, Whitney Houston či David Bowie.
Napsané a nastudované je to šikovně a vtipně, inscenace režiséra Jana Holce de facto sestává ze sledu zábavných scének (jen přechody do dalších a dalších rovin skutečnosti postupem doby začínají být únavné). Vyniknou přitom spíš „doprovodné“ postavy. Koženého replikanta/zaměstnance společnosti Minority výborně hraje Tomáš Kobr, Richard Fiala skvěle předvede groteskní figury od koktavého psychiatra přes cizokrajného tatéra po zparodované postavy showbyznysu.
RADEK KRÁLÍK
Více informací o inscenaci zde
foto Facebook
Změny v základním příběhu jsou totiž skutečně minimální. Zážitková agentura Minority nabízí „výlety v mysli“ a nové vzpomínky (ve filmu společnost Lacuna nabízí selektivní vymazání nežádoucích vzpomínek), hrdina Philip v Dianiškově hře si vyžádá návrat do vlastních vzpomínek a snaží se v nich zůstat se svou ztracenou zemřelou láskou Evou (ve filmu si hlavní hrdina žádá vymazání vzpomínky na svou ztracenou osudovou lásku, ale během vymazání si to rozmyslí, ve vzpomínkách provádí revizi vztahu a snaží se pro ně najít útočiště). Tedy zcela totožný koncept cestování vlastní myslí se snahou zadržet cenné vzpomínky a časoprostorových průchodů mezi realitou a fikcí, jež se téměř všechny odehrávají v hlavě hlavní postavy. Film však onen koncept zpracoval nesrovnatelně bravurněji.
Dianiškův Věčný svit má samozřejmě i jisté obměny, hlavní hrdina je inspirován postavou autora sci-fi Philipa K. Dicka, je tu navrch rozdvojení osobnosti, časté téma Dickových děl, setkání s mimozemskou civilizací, androidi coby replikanti živých osob, jiné jsou i detaily vzpomínaného vztahu a také se tu – vtipně zkarikované - objeví postavy popkultury jako Michael Jackson, Whitney Houston či David Bowie.
Napsané a nastudované je to šikovně a vtipně, inscenace režiséra Jana Holce de facto sestává ze sledu zábavných scének (jen přechody do dalších a dalších rovin skutečnosti postupem doby začínají být únavné). Vyniknou přitom spíš „doprovodné“ postavy. Koženého replikanta/zaměstnance společnosti Minority výborně hraje Tomáš Kobr, Richard Fiala skvěle předvede groteskní figury od koktavého psychiatra přes cizokrajného tatéra po zparodované postavy showbyznysu.
RADEK KRÁLÍK
Více informací o inscenaci zde
foto Facebook
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme