Městská divadla pražská po letech začínají ve zcela nové sestavě, zdejší ambice jsou jasné a plány slibné. První premiéra skupiny vedené Danielem Přibylem a Michalem Dočekalem byla tudíž očekávána s mimořádným zájmem. Přestože si pro ni vybrali padesát let starou hru dnes už poněkud pozapomenutého anglického dramatika Edwarda Bonda a jako režiséra přizvali u nás prakticky neznámého slovenského režiséra Jána Luterána.
Důvod, proč se v ABC pustili zrovna do Moře, se zdá být zřejmý: v příběhu za zapadlého anglického městečka zmiňuje Bond „invazi mimozemšťanů, kteří přicházejí z moře, kteří nás ohrožují a chtějí nás zotročit“. Bojovníci proti této (domnělé) invazi jsou dílem šílenci a dílem tupci, kteří samozřejmě napáchají příslušné škody sami. Aktuální přesah se tudíž nabízí jako ona příslovečná houska na krámě. Včetně toho, že se v jednom ze závěrečných monologů pro jistotu úplně natvrdo objasní, že hlavní problém je v nás, v našich myslích.
Bond je autor mnohomluvný a pramálo jiskrný, hlavní potíž však tkví v tom, že inscenace s jeho textem a s řadou motivů, které nabízí, nedokáže nijak smysluplně a divadelně nosně naložit. Představení se bez viditelné koncepce potácí od apelativního výstupu (pološílený obchodníček pronese svůj projev proti mimozemšťanům přímo do publika) k pokusu o konverzační legrácku, a od pokusu o dramatický či filosofující dialog k vizuálně efektním scénám „moderně německého typu“. Jediným pojítkem je nevýraznost a režijní nemohoucnost, která se dnes na profesionálních jevištích vidí už jen vzácně. Tomu bohužel odpovídají i herecké výkony. Když je herecky nejpovedenějším momentem celovečerní inscenace banálně rutinovaná etuda Evy Salzmannové „ochotnická herečka předvádí psa“, je to na pováženou.
Jakkoli nová „Přibylova“ Městská pražská i nadále slibují být vítaným oživením pražské divadelní scény, jejich start byl opravdu, ale opravdu hodně nešťastný.
Více informací zde
O inscenaci jsem mluvil v pořadu Mozaika na ČRO Vltava 17.10. po osmé hodině (zde mezi 9:33 a 15:31)
Důvod, proč se v ABC pustili zrovna do Moře, se zdá být zřejmý: v příběhu za zapadlého anglického městečka zmiňuje Bond „invazi mimozemšťanů, kteří přicházejí z moře, kteří nás ohrožují a chtějí nás zotročit“. Bojovníci proti této (domnělé) invazi jsou dílem šílenci a dílem tupci, kteří samozřejmě napáchají příslušné škody sami. Aktuální přesah se tudíž nabízí jako ona příslovečná houska na krámě. Včetně toho, že se v jednom ze závěrečných monologů pro jistotu úplně natvrdo objasní, že hlavní problém je v nás, v našich myslích.
Bond je autor mnohomluvný a pramálo jiskrný, hlavní potíž však tkví v tom, že inscenace s jeho textem a s řadou motivů, které nabízí, nedokáže nijak smysluplně a divadelně nosně naložit. Představení se bez viditelné koncepce potácí od apelativního výstupu (pološílený obchodníček pronese svůj projev proti mimozemšťanům přímo do publika) k pokusu o konverzační legrácku, a od pokusu o dramatický či filosofující dialog k vizuálně efektním scénám „moderně německého typu“. Jediným pojítkem je nevýraznost a režijní nemohoucnost, která se dnes na profesionálních jevištích vidí už jen vzácně. Tomu bohužel odpovídají i herecké výkony. Když je herecky nejpovedenějším momentem celovečerní inscenace banálně rutinovaná etuda Evy Salzmannové „ochotnická herečka předvádí psa“, je to na pováženou.
Jakkoli nová „Přibylova“ Městská pražská i nadále slibují být vítaným oživením pražské divadelní scény, jejich start byl opravdu, ale opravdu hodně nešťastný.
Více informací zde
O inscenaci jsem mluvil v pořadu Mozaika na ČRO Vltava 17.10. po osmé hodině (zde mezi 9:33 a 15:31)
Foto Patrik Borecký
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme