Naposledy na tenhle problém narazil Vladimír Mikulka v případě If a Window Would Open (viz zde). Jde ale opravdu o obecný, ba troufl bych si na základě mnohaleté zkušenosti říct zákonitý jev: tvůrci vymyslí inscenaci plnou nefalšovaného, a nikoli bezduchého, veselí, krátce před koncem ale náhle přehodí výhybku a s patřičnou vážností se divákům snaží předat sdělení.
Důvod tohoto počínaní je jednoznačný: tvůrci podlehli dojmu, že uvedené sdělení není ve veselé části (dostatečně) přítomné a proto je ho nyní třeba do inscenace dodat.
Pravda je ale taková: pokud sdělení ve veselé části není, je pozdě bycha honit a snaha o dodání smyslu ex post nakonec většinou vypadá vykonstruovaně, jako opožděné vyztužování záměru. Většinou ale - na 99% - platí druhá varianta: sdělení je ve veselé části přítomné, nikoli však explicitně.
Výsledek je každopádně - na 99% - takový: uvedený závěr je těžkopádný, doslovný, opakující jen to, co už předtím bylo tak či onak řečeno; náladou působí přímo protikladně atmosféře předchozího dění a kazí tak celkový dojem z jinak třeba vynikající inscenace.
Jak z pasti ven? Tvůrci, především tedy režisér, by měli mít k dispozici "druhé oči", které by jim takové počínání zatrhly. Které by jasně řekly: "Tady dost. Důvěřujte inteligenci diváků - není jim třeba podávat všechno jako na podnose." A když už k něčemu takovému dojde, stačí udělat docela prostý ostrý řez a závěr bez náhrady zrušit. Uvidíte: vůbec nic se nestane.
Vzpomeňte si na to, milí čtenáři, až inscenaci takového typu uvidíte. Jakmile se začne něco takového dít, zavřete oči, zacpěte si uši - a nebo se prostě zvedněte a odejděte. O nic nepřijdete.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme