Urbanová: Demence, deprese a revoluce (Maxim Gorki Theater Berlin)

V Berlíně se hrají zdramatizované deníky Pavla Juráčka

V Gorkého v divadle měla v sobotu světovou premiéru hra Fritze Katera Demence, deprese a revoluce. Tato témata, kterým autor dal podtitul „studie ke třem mýtům současnosti“, stojí podle něj v centru veřejného zájmu, protože se tyto motivy objevují v novinách nejčastěji. Hra se skládá ze tří samostatných částí, což ještě výrazněji posiluje inscenace samotná, neboť režijní (Armin Petras) a scénografické pojetí jednotlivých dílů je zcela odlišné.

Za nejzdařilejší považuji ten první: o alzheimeru, demenci a stáří. Na scéně pohybuje šest herců, kteří nasoukáni v kostýmech zdůrazňujících nepohyblivost a nemohoucnost, rozehrávají scény zapomínání, dezorientace a neschopnosti komunikace. Jeviště obklopuje zelená opona, která připomíná nemocniční zástěnu. V druhém díle o kariéře vrcholového sportovce a jejím konci už není nic z této pokřiveně naddimenzované stylizace: deprese a následná sebevražda se odehrává na forbíně před čistě bílou oponou se zlatě vyznačenou fotbalovou brankou.       

Třetí část s podtitulem „Deník jednoho revolucionáře“ velmi volně zpracovává některé pasáže z Deníků Pavla Juráčka. Na plátno v zadním plánu jeviště je nejdřív promítán jeho film Případ pro začínajícího kata, pak nejrůznější sekvence (například Věra Čáslavská na olympiádě), včetně těch, které natočili tvůrci inscenace: Juráčka píšícího svůj scénář ke zmíněnému filmu. Se skutečným Juráčkem (tak jak se sám popsal v Denících) má tento jeho obraz jen málo společného: už jen vizuálně mu jeho představitel Thomas Lawinky není ani v nejmenším podobný, což platí o to více o obrazu Juráčka jakožto revolucionáře. To ale vlastně není pro kontext jiného kulturního prostředí, jemuž je Juráček zcela neznámý, nijak podstatné. Ostatně v Juráčka se mění jeho dcera Judita a bývalá manželka Veronika. Třetí část se tak stává jakýmsi karnevalem identit (Judita jako Juráček, Juráček jako Veronika) a končí jako zcela dadaistický rej. 

Roztříštěnost tří témat a tří stylů se ale kupodivu skládá v jakýsi celek. Jen je poněkud obtížné jej pojmenovat.

Více informací zde 

Berenika Urbanová