Poezie i strachy města očima bez domova
Premiéra autorské inscenace režisérky Zuzany Burianové Co čumíš? v úterý zakončila první část festivalu sociálního umění Případ pro sociálku vol. 2., která probíhala ve Venuši ve Švehlovce. (Festival bude i nadále pokračovat, ale už v Autonomním centru Klinika.) Samotné inscenaci předcházela asi dvouhodinová prohlídka Prahy: městem provázely ženy, které si prošly životem na ulici a právě tomu odpovídala navštěvovaná místa.
Na dokumentární inscenaci režisérka (a spoluautorka scénáře) spolupracovala kromě Venuše i s neziskovou organizací Jako doma. Nejpodstatnější byl sběr materiálů z ulice, o které se postaraly ženy - zároveň i hlavní protagonistky - které si během svého života prošly sociálním vyloučením či bezdomovectvím. Díky tomu scénář připomíná spíše různorodou koláž, lišící se jak žánry, tak tématy. Individuální přístup, s jakým každá z žen pozorovala metropoli, tvoří základní prvek textu. Tato metoda se postupně přelévá i do samotné inscenace. Ta kvůli tomu někdy působí trochu rozpačitě a neuceleně, ale nedokonalost ruší jen ze začátku, dokud si publikum nezvykne na tempo a ráz představení. Diváci jsou navíc vzhledem k okolnostem samozřejmě tolerantnější.
Úkol byl pro všechny ženy stejný. Seznámit publikum se svým viděním a prožíváním během doby, kdy se ocitly bez domova. Co vidíte, když pro ostatní neexistujete (pokud jim nezarazíte cestu či nešlápnete na nohu)? Každá žena pojala svou výpověď jinak, a tak se na jevišti střídají jednotlivé pasáže, navzájem nesouvisející, ale dohromady poskytující obraz života protagonistek představení. Některé si detailně všímají vegetace v parku, jiné zkoumají mrtvé pohledy kolemjdoucích. Výsledkem je inscenace, která snoubí humor se strachem a lyrickou poezii s vyprávěním.
Během představení bylo mimo jiné možno ochutnat pohoštění, mrkvovou polévku se zázvorem a topinku s humusem. To byl zas odkaz na projekt Kuchařky bez domova, který zaměstnává ženy v životní tísni (a herečky jsou jeho součástí). Hodnota inscenace sice spočívá více v sociálním aspektu než v uměleckých kvalitách, to ji ale neubírá na pozoruhodnosti. Díky vlídné atmosféře, která ve Venuši panovala, si jak diváci, tak tvůrci a herečky mohli užít příjemný večer.
BARBORA POKORNÁ
CO ČUMÍŠ? Koncept: Zuzana Burianová a Barbora Šupová, režie: Zuzana Burianová. Výtvarná spolupráce: Radka Josková. Premiéra: 25. října 2016 v rámci festivalu Případ pro sociálku vol. 2
(Repríza: 15. listopadu 2016)
Na dokumentární inscenaci režisérka (a spoluautorka scénáře) spolupracovala kromě Venuše i s neziskovou organizací Jako doma. Nejpodstatnější byl sběr materiálů z ulice, o které se postaraly ženy - zároveň i hlavní protagonistky - které si během svého života prošly sociálním vyloučením či bezdomovectvím. Díky tomu scénář připomíná spíše různorodou koláž, lišící se jak žánry, tak tématy. Individuální přístup, s jakým každá z žen pozorovala metropoli, tvoří základní prvek textu. Tato metoda se postupně přelévá i do samotné inscenace. Ta kvůli tomu někdy působí trochu rozpačitě a neuceleně, ale nedokonalost ruší jen ze začátku, dokud si publikum nezvykne na tempo a ráz představení. Diváci jsou navíc vzhledem k okolnostem samozřejmě tolerantnější.
Úkol byl pro všechny ženy stejný. Seznámit publikum se svým viděním a prožíváním během doby, kdy se ocitly bez domova. Co vidíte, když pro ostatní neexistujete (pokud jim nezarazíte cestu či nešlápnete na nohu)? Každá žena pojala svou výpověď jinak, a tak se na jevišti střídají jednotlivé pasáže, navzájem nesouvisející, ale dohromady poskytující obraz života protagonistek představení. Některé si detailně všímají vegetace v parku, jiné zkoumají mrtvé pohledy kolemjdoucích. Výsledkem je inscenace, která snoubí humor se strachem a lyrickou poezii s vyprávěním.
Během představení bylo mimo jiné možno ochutnat pohoštění, mrkvovou polévku se zázvorem a topinku s humusem. To byl zas odkaz na projekt Kuchařky bez domova, který zaměstnává ženy v životní tísni (a herečky jsou jeho součástí). Hodnota inscenace sice spočívá více v sociálním aspektu než v uměleckých kvalitách, to ji ale neubírá na pozoruhodnosti. Díky vlídné atmosféře, která ve Venuši panovala, si jak diváci, tak tvůrci a herečky mohli užít příjemný večer.
BARBORA POKORNÁ
CO ČUMÍŠ? Koncept: Zuzana Burianová a Barbora Šupová, režie: Zuzana Burianová. Výtvarná spolupráce: Radka Josková. Premiéra: 25. října 2016 v rámci festivalu Případ pro sociálku vol. 2
(Repríza: 15. listopadu 2016)
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme