Pokorná: Kalrs of Romové (Venuše ve Švehlovce - festival Případ pro sociálku, No. 2)

Ukaž, že nejsi rasista

Festival Případ pro sociálku nadále pokračuje. V pondělí měli diváci ve Venuši ve Švehlovce možnost zhlédnout inscenaci Kalrs of Romové, která vznikla ve spolupráci se Starou Arénou Ostrava, pracuje s principy „divadla utlačovaných“ a zároveň chce být i divadlem-fórem. Jinými slovy, snaží se aktivně zapojovat diváky do hry. Nejedná se ale o ledajaké interaktivní divadlo. "Divadlo utlačovaných" vzniklo jako princip v sedmdesátých letech a má svá přesná pravidla, které je nutno dodržovat.

Herci sehrají několik situací, které se jim opravdu staly. Následuje debata s diváky o tom, co viděli, a co považují za špatné chování. Poté se situace rozehrají znovu, ale s tím rozdílem, že pokud se nyní divákovi zdá něco špatně, tleskne a má možnost chod událostí změnit. Jak? Existují pouze dvě možnosti. Ta první je, že se zeptá na vnitřní monolog jakékoliv z postav. Ta druhá, pro odvážné, znamená přijít na jeviště, vystřídat se s jedním z protagonistů a zahrát to tak, jak dotyčný považuje za správné.



Publikum ve Venuši bylo dost nebojácné a díky tomu ubíralo představení na rozpačitosti. Tento fakt ovšem nic neměnil na skutečnosti, že občas vyvstávala otázka, zdali tvůrci diváky nepodceňují a nesdělují pouhé banality. Představení tak spíš, než jako kulturní událost působilo jako edukativní projekt. Nutno podotknout, že nikde není psáno, že právě autorský záměr nebyl právě takový; snaha ovlivnit myšlení a chování společnosti skrze takovouto formu divadla je minimálně osvěžující. Problém je možná ve výběru cílové skupiny. (Sami autoři během debaty zmiňují, že inscenaci hrají ve školách. Právě tam by inscenace mohla působit tak, jak má.)

Ano, někteří, a možná i většina, dospělých se chová mnohem víc rasisticky a xenofobně než děti školou povinné, ale jejich zažité stereotypy se pravděpodobně budou odstraňovat hůře. Může se dokonce stát, že představení na ně bude působit opačně, než si kladlo za cíl. Pokud se někdo na jevišti snaží až příliš vychovávat, může se stát, že se divák bez ohledu na dobré úmysly tvůrců proti tomu obrní, uzavře do své ulity a odmítne se jakkoliv angažovat. Paradoxně i to je názor, proti kterému ostravská skupina brojí. Z jejich inscenace přímo křičelo: „Nevzdávej to a bojuj s předsudky!“, nejsem si ale úplně jista, zda nebuší na otevřené dveře. Diváci, kteří zavítají na představení, jehož hlavní téma je boj proti rasismu, pravděpodobně nepotřebují tolik „převychovávat“ jako ti, kteří se takovému divadlu vyhnou už kvůli samotnému tématu.

BARBORA POKORNÁ

Více informací https://www.facebook.com/events/1611280659165724/