O rodičích. A dětěch?
Naše rodina se v Minoru odehraje v rámci jednoho dne. Od ranního vstávání, přes cestu do školy/školky, vyučování, nákupy až k večerní ukolébavce. Povědomé rituály, povědomé nestíhačky i jiné humorné situace. „Děti“ stojí stranou u mikrofonu a komentují co „dospělý“ na scéně předvádí. Ironicky, ale nikoli příliš přemoudřele. V krátkých etudách se nemáme problém poznat a sami sobě zasmát. My rodiče. A co děti? To upřímně řečeno netuším. Inscenace je určena starším dětem (8+), které se snad už jsou schopny bavit i něčím víc, než tím, že tatínek prdí. Ale i tak si užijí jen část toho, co jejich rodiče. Těžko jim to například všechno bude připadat směšné i dojemné zároveň.
Braňo Holiček navíc staví – jak je u něj tradicí – inscenaci poměrně složitě, hraje si s motivy, nechává herce střídat ve více postavách (aniž by je zároveň nějak výrazně znakově odlišil) a tak i pro plně pozorného a trénovaného dospělého je občas problém udržet si přehled kdo je kdo.
Je to inscenace chytrá, zábavná (s tradičně nápaditou a vtipnou živě provozovanou hudbou) a v některých detailech okouzlující. Stačilo by jen maloučko „přitvrdit“ a mohla by se bez uzardění hrát pro výhradně dospělé publikum. V zájmu dětského diváka by však možná bylo lepší leckde malinko ubrat na tempu, nechat některé momenty více doznít a třeba být občas i méně „rafinovaný“.
více informací o inscenaci zde
Divadelní představení NAŠE RODINA jsem navštívila minulý pátek. SUPER, užili jsme hodně legrace, smáli jsme se od začátku do konce. Doporučuji. L.Marušková
OdpovědětVymazat