Bývalý ředitel ND Ondřej Černý "zachránil" před pár lety před zrušením příspěvkovou organizaci ministerstva kultury Laternu magiku: prosadil její sloučení s Národním divadlem a získal tak další dům - Novou scénu. Zprvu jsem se domnívala, že tak učinil kvůli činohře, která dlouhodobě toužila po "alternativním prostoru". Jenže Černý vzápětí na tiskové konferenci představil jako nového ředitele NS Štěpána Kubištu a Dana Přibyla jako jejího dramaturga - z hracích termínů NS měli získat třetinu na blíže nedefinovaný volný repertoár. Laterna, která obsadila další třetinu, se stala 5. souborem ND - se šéfem, ale bez členů. A teprve o tu poslední část hracího prostoru se měla dělit národní činohra s baletem. Celé to řídila jakási rada složená ze všech šéfů ND s Černým v čele. Vypadalo to, že se pan ředitel definitivně zbláznil. V komentáři jsem tehdy projekt Nové scény škodolibě nazvala "národně-divadelním kulturákem". Zdálo se mi, že je hřích neposkytnout ten prostor činohercům, jejichž šéf Dočekal tehdy představil brilantní vizi, jak s budovou naložit. Tu možnost ale nedostal, byť tam vzápětí udělal tři nepominutelné inscenace.
Dneska byl Štěpán Kubišta odvolán z funkce, "kulturák" skončil a Novou scénu bude spravovat činohra s Dočekalem v čele, ale kupodivu mě vlna zadostiučinění nepolila.
I když jsem sledovala počínání Kubišty a jeho týmu od počátku s velkým odstupem a velmi podezřívavě, časem jsem si na ten podivný, nesourodý mišmaš na Nové scéně zvykla. A musela jsem uznat, že podivný barák ožil. Piazetta se střídavým úspěchem hostila všelijaké akce - zajímavé i úplně blbé, ale svým způsobem nepřehlédnutelné. To kdysi mrtvé místo nabylo cosi jako ducha. Přiznávám, je mi líto, že nová Nová scéna končí, protože mám pocit, že tu bylo administrativně přerváno cosi živého. Sice to byl od počátku trochu mrzáček, ale uměl se o sebe postarat a hezky životaschopně se z toho postižení, které mu bylo dáno do vínku, vybabrával.
Před pár lety jsem si byla naprosto jistá, že Dočekalův entuziasmus, chuť vzít do hry ten úchylný socialistický monument, prokletí toho domu zlomí a nakopne činohru k něčemu novému. Nevím ale, zda dnes je činohra stejně spontánně naladěna vstoupit na Novou scénu, jako byla tehdy. Aspoň poslední zdejší činoherní projekty tomu vůbec nenasvědčují.
Aby bylo jasno, dodnes považuji Černého koncept Nové scény za nesmyslný a nesystémový. V současném organismu ND nemá takový "kulturák" co dělat. Budoucnost Štěpána Kubišty a jeho programu byla jen v osamostatnění Nové scény. Burianův krok naopak systémový je. Má-li zůstat NS součástí ND, měla by ním být těsněji spjata i programově. Ale je správné takový krok udělat už teď? Když se v dlouhodobější perspektivě uvažuje o osamostatnění všech budov? A navíc bez veřejné diskuse nad budoucí strukturou ND, kterou by už pomalu měl nový ředitel představit? To si tedy úplně jistá nejsem.
Dneska byl Štěpán Kubišta odvolán z funkce, "kulturák" skončil a Novou scénu bude spravovat činohra s Dočekalem v čele, ale kupodivu mě vlna zadostiučinění nepolila.
I když jsem sledovala počínání Kubišty a jeho týmu od počátku s velkým odstupem a velmi podezřívavě, časem jsem si na ten podivný, nesourodý mišmaš na Nové scéně zvykla. A musela jsem uznat, že podivný barák ožil. Piazetta se střídavým úspěchem hostila všelijaké akce - zajímavé i úplně blbé, ale svým způsobem nepřehlédnutelné. To kdysi mrtvé místo nabylo cosi jako ducha. Přiznávám, je mi líto, že nová Nová scéna končí, protože mám pocit, že tu bylo administrativně přerváno cosi živého. Sice to byl od počátku trochu mrzáček, ale uměl se o sebe postarat a hezky životaschopně se z toho postižení, které mu bylo dáno do vínku, vybabrával.
Před pár lety jsem si byla naprosto jistá, že Dočekalův entuziasmus, chuť vzít do hry ten úchylný socialistický monument, prokletí toho domu zlomí a nakopne činohru k něčemu novému. Nevím ale, zda dnes je činohra stejně spontánně naladěna vstoupit na Novou scénu, jako byla tehdy. Aspoň poslední zdejší činoherní projekty tomu vůbec nenasvědčují.
Aby bylo jasno, dodnes považuji Černého koncept Nové scény za nesmyslný a nesystémový. V současném organismu ND nemá takový "kulturák" co dělat. Budoucnost Štěpána Kubišty a jeho programu byla jen v osamostatnění Nové scény. Burianův krok naopak systémový je. Má-li zůstat NS součástí ND, měla by ním být těsněji spjata i programově. Ale je správné takový krok udělat už teď? Když se v dlouhodobější perspektivě uvažuje o osamostatnění všech budov? A navíc bez veřejné diskuse nad budoucí strukturou ND, kterou by už pomalu měl nový ředitel představit? To si tedy úplně jistá nejsem.
K odvolání bývají vždy konkrétní důvody, ale stav Nové scény je od počátku jedno velké nedorozumění, proč ho tedy prodlužovat. To stálé odkládání řešení nikam nevede, času není tolik. Já jsem si zase přečetla Kubištovo memorandum stran jeho odvolání. Cítí se zneuznaný - má pocit, že jeho skvělý program, který navíc podle něj byl i finančně efektivní nebyl doceněn. V textu, které minulé vedení NS vydalo se to hemží samými výzvami a z toho mě naskakují pupence. Jistě, že zřizovatel si mnul roce, když náhle nemusel platit Laternu magiku a z pronájmů naopak šly peníze, výrazně se snížily náklady. Je to otázka koncepce - takové vidění divadla a takový koncept divadelního domu, jaký prosazoval Kubišta je jistě možný. . Mě osobně v divadle neuchvacují diskuse o ekonomice aní jiné dumání nad kulturními systémy. Tento "audience development", který údajně přivedl do NS nové diváky, žádný nový umělecký program není, to je náhražka, která moc nestojí. Ostatně na Poříčí se v nevyhraněnosti, problematických projektech a všelijakém hostování plácá Divadlo Archa. Jestli Praha, jak píše Marie, potřebuje další "kulturák" může ho jistě mít kdekoliv. Já tomu říkám kočkopes, kterého ve svazku ND není třeba. I já cítím z činohry ND tak torchu únavu a málo elánu k nakopnutí NS jako scény pro současnou činohru ve smyslu dramaturgicko-inscenačním. Ale tu šanci musí činohra dostat, měla ji dostat už tenkrát před třemi lety.
OdpovědětVymazatJano,
OdpovědětVymazatTvé uvažování o divadelním domě jako chrámu divadla (tedy jej a ryze divadelních představení) je z minulého století a možná spíš z jeho první poloviny. Divadlo se dnes profiluje jako centrum, místo setkávání a střetávání lidí a idejí, ne jako mrtvá budova, kde se večer koná artové představení. Štěpán Kubišta to velmi dobře pochopil a smysluplně realizoval. Nazvat jeho program "kulturákem" je dehonestace toho, co do NS vnesl. Podle mne by měl jakýkoli ředitel být rád a zvýšit na tento program rozpočet, aby se takový program mohl realizovat ještě důsledněji a ještě do větší šíře. To samé platí o Arše, která se právě obdobnými programy, hostováními a festivaly (4+4 dny, Akcent, De Warme Winkel...) zdvihá z jisté letargie posledních sezon, nevyhraněnosti a programových (dramaturgických) rozpaků.
Jano, já jsem snad nenapsala, že Praha potřebuje další kulturák. Napsala jsem, že Kubišta do té budovy vrátil život. A napsala jsem, že si nejsem jistá, zda projekty typu Má vzdálená vlast, Nosorožec nebo Ohrožené druhy jsou úplně přesně to, co bych chtěla na Nové scéně vídat v množství větším než malém. Podobnými produkcemi Praha přetéká. V tomto ohledu raději zajdu na besedu o ekonomice neboť mi připadá napínavější.
OdpovědětVymazatKubištu považuji za mimořádně schopného divadelně-kulturního manažera a nemám strach, že by nedostal příležitost jinde.
Za nejzásadnější považuji, že se v ND udělal nějaký krok, který se mi sice zdá být systémový, ale zároveň bych raději viděla, kdyby se udělal až poté, co Honza Burian představí svou vizi struktury a budoucího fungování ND a ta projde nějakou odbornou a veřejnou oponenturou. Bez toho, se mi jeví ten administrativní konec nové Nové scény, řekněme ne dostatečně odůvodněný. Prostě bych čekala, že mi ho někdo vysvětlí důkladněji a zároveň mi Michal Dočekal entuziasticky sdělí, co tam chce v příštích třech letech dělat. Přece nemá smysl něco, co funguje rušit, pokud nemám jasnou představu o tom, co tam bude. A já - jako odborná veřejnost - jsem tu informaci nedostala. Ty snad ano?
Hm, přesně tohle jsem slyšela už stokrát - divadlo třetího tisíciletí, divadlo místo setkávání, prostor pro diskusi a nakonec je to jenom rozplizlá vata. Všechno už tady bylo a už dávno dávno tomu a nefunguje je to. Každý si totiž myslí, že dviadlo začalo tehdy, kdy se k němu on dostavil - tím si zřejmě musí každý projít Nevyžaduju žádný chrám, chci moderní vyprofilované divadlo s názorem a tématem a postojem k tomu, co se děje - tyhlety přídavky ho nemohou suplovat. Mlátit prázdnou slámu a vznešeně to nazývat, děkuju nechci.
OdpovědětVymazatAsi máme
OdpovědětVymazatkaždej jinej metr na "divadlo". Podle mne to na NS teď fungovalo. Právě v onom prostředí, ve kterém a ze kterého živé divadlo vzniká. To je podle mne podstatnější než to, zda se nějaká inscenace či hostování povede víc či míň. I v té nejkulhavější noze NS - Laterně magice - se aspoň o něco v linii původních experimentů pokoušeli (Vidím-nevidím, Antikódy). Hrájí tam 420 people, konaly se různé projekty nezávislých divadelníků (dokonce ve foyer), myslím vždy "s názorem". I ta činohra se k tomuto trendu přidala. A do té doby chladně profukující piazzeta se skejťáky a opilci doslova ožila (PQ, Fiesta NS, výstavy...). Pro Tebe kulturák s rozplizlou vatou, pro mne divadlo s vyprofilovaným názorem, podstatnými tématy i postoji k tomu, co se děje (viz veřejné diskuse o pražské divadelní síti apod.).
Nevnucuju, jen se tážu: není dostatečný důvod samo o sobě to, že činohra (a potažmo i opera) ND záhy přijde o Kolowrat a tudíž jí bude chybět prostor pro komorní inscenace? (Druhá věc samozřejmě je, jestli se k tomu NS hodí.)
OdpovědětVymazatM.,
OdpovědětVymazatmožná to být řešením může a je (vono přichází ND vo Kolowrat?! To sem netušil), ale v tom případě zdá se trochu nešťastným. Tamní projekty se tam přenýst nedaj a kanceláře asi taky ne. ND by si v takovým případě mělo najít ještě nějakej jinej prostor pro komorní projekty a administrativu. A to i kdyby se NS začala profilovat jinak než současným směrem.
To je věc osobního gusta, baví-li tě diskuse o ekonomice, ale není nutné na ně chodit do divadla, ty můžou být kdekoliv. Co takhle se mrknout na program posledního půl roku. Já jsem to udělala a podrobně si to vypsala. Kromě pravidelných představení Laterny, 420 people, Dětské opery jsem našla velice nesourodou a kvalitativně nevyrovnanou nabídku - věci z různých festivalů, pořady Radia 1, hostování jiných divadel (Ostarva, Palmovka atd.) nějaké projekty Tejnorové, debaty s redaktorem Aktualne. Nad tím opravdu v němém úžasu nestojím. Pokud má tady činohra dostat svůj prostor, musí taky dostat finance - to za prvé, za druhé další program se přece nevylučuje ale měl by být propojený tematicky a ne kdo má čas a mlíko a je taky ochoten platit pronájem.
OdpovědětVymazatNo, v tom programovém výčtu jsi zapomněla na ty činoherní produkce... S tou ekonomickou debatou to byl i nebyl bonmot. Pokud mě divadelní produkce nezajímá nebo mě nebaví aspoň jako diskuse Švihlíkové s Kalouskem, pak se mi jeví úplně zbytečné filozofovat o tom, kdo v ní hrál líp a jaké byly kulisy :-) Koneckonců fenomén divadla má tu svoji společensko-diskusní funkci od antiky. V každém okresním antickém městě byl amfiteátr a kromě toho, že se tam hrály komedie a tragédie, tak se tam - aspoň o tom tak průvodci hovoří - taky konala různá "diskusní fóra".
OdpovědětVymazatAle znovu opakuji - i když mám pocit, že jsem to už jasně napsala - uznávám, že z logiky věci má mít NS větší programovou souvislost s ND. Jen pořád nevím, proč ten Dočekal svůj koncept nepředstavil a proč mi Burian nevysvětlil, jakou roli ten koncept bude hrát v budoucí struktuře ND.
Pokud se má stát z Nové scény jen praktické odložiště méně navštěvovaných inscenací a úložiště těch z Kolowratu + Laterna magika, zdá se mi zas tohle příliš málo a pouhý provoz. To všechno ale nevím a nevím, zda tedy ta činohra nějaké peníze navíc dostane, aby se mohla na NS rozkročit. Propojené tématicky - no, ona tam ta Laterna asi hrát zůstane, protože dost vydělává. Nebo nezůstane a zrušíme ji? Vždycky jsem myslela, že nejdřív je koncept a pak změna.
Podle Kubištova vyjádření (http://www.revolverrevue.cz/rr-otazka-stepan-kubista-reditel-nove-sceny) už Kolowrat fungovat nebude. Důvod mi uniká, asi je hlavně ekonomický. Jan Burian nemá tak malé prostory v lásce. Za dob jeho působení v Plzni klubový prostor živořil (tedy Burian jej zlikvidoval docela, ale Vilém Dubnička vzkřísil k životu - odměnou mu byl nevděk, ale na to si člověk u Buriana snadno zvykne). Některým inscenacím snad změna prostoru neublíží, většinu to jistě zničí.
OdpovědětVymazatMnohem víc mě zaujalo, že byl Burian dosazen do čela ND bez jasné vize, bez koncepce. Ale spěchalo se (proč vlastně?), na koncepční řešení nebyl čas.
A vyrazit někoho uprostřed sezóny, to je taky lahůdka. Nejspíš i pro ni má paní Machalická pochopení...
Jestli si dobře vzpomínám, o konci Kolowratu se mluvilo už za Ondřeje Černého a pokud to dobře chápu, tak je to především z iniciativy majitelů budovy (ale určitě to nevím).
OdpovědětVymazatTak to je mi moc líto. Byl (je) to magický prostor. A třeba na Šťastné dny asi nikdy nezapomenu.
OdpovědětVymazatTo už je skoro na jinou úvahu. Že Národnímu divadlu zoufale chybí slušná komorní scéna snad ani není třeba opakovat. Zatímco Kolowrat je jen jakési studio a nemohl tuto roli dost dobře plnit, Nová scéna je, obávám se, prostor pro činoherní divadlo vysloveně nešťastný. Může to být náhoda (spíš není), ale inscenace, které tu Národní divadlo vytvořilo, nadšená očekávání do nové činoherní éry nevzbuzují...
OdpovědětVymazatChápu, že to jsou knížecí rady, ale osobně by se mi zdál nejsystémovější i umělecky nejnadějnější krok zcela opačným směrem. Že by se ND Nové scény prostě vzdalo a snažilo se pro činohru najít vhodnější prostor. Arše by konkurenční podnik jen pomohl, řekl bych.
Výchozí teze Marie Reslové:
OdpovědětVymazatAčkoliv šéf činohry Dočekal "entuziasticky" představil "brilantní vizi" jak "zlomit prokletí" "úchylného socialistického monumentu" a "spontánně naladěnou" činohru "nakopnout k něčemu novému", se kterou tam navíc udělal tři nepominutelné" inscenace, nedostal k tomu možnost.
Ačkoliv ředitel Kubišta s "projektem "národně-divadelního kulturáku s mj. "blíže nedefinovaným volným repertoárem", resp. "podivným, nesourodým mišmašem", střídavě úspěšným hostováním "zajímavých i úplně blbých" akcí oživil tento "podivný barák", jeho projekt byl "od počátku trochu mrzáček": a mrzáčky a mišmaše, kteří brání uspět činohře, v nároďáku nechceme.
Proti tomu:
Program prováděný kubištou je zde apriori hodnocen jako exces, který neměl nastat. Paradoxně, polarita nesystémové (NS) - systémové (ND) je použita zároveň s konstatováním, že ředitel Burian nepředstavil vizi fungování divadla a kubišta (systematicky) vrátil budově život. Výsledkem je otevření bunkru městu, národního divadla různým typům návštěvníkům, posílení mezinárodních vazeb českého umění. Věřím, že je to výzva a inspirace i pro činohru.
Obhajoba kulturáku:
Oním "uměleckým" programem je sám "kulturák", ač se to nezdá. Program kulturního domu jako centra (nejen) kulturních a uměleckých aktivit určité komunity souvisí s emancipací české německé střední třídy a iniciativou společenských elit. Program kulturního domu je základem jak avantgardních koncepcí divadelní instituce a architektury, jako např. Burianova Divadla Práce, tak řady obyčejných staveb na menších městech od cca 20. let 20. století. Kulturní doby vzniklé po r. 1945 jako první kodifikovaly variabilní uspořádání scénického prostoru a jeho zařízení. Taky divadelní domy sloužily něčemu dalšímu, než jen divadlu - ve stavovském měli např. od r. 1913 pravidelné kinoprojekce. A dle logiky "mišmaš" ať se dělá jinde, by si Divadlo Husa na provázku v brněnském domě umění ani neškrtlo.
"Audience development" přivádí "audience" ne uměleckou produkci. Považovat to za náhražku tvorby je zavádějící. Ostatně jde hlavně o diskuze a dílny vázané na novou podukci (např. Antikody). Nejde o to, jestli Praha Potřebuje kulturák, ale že ND potřebuje otevřít. Paní Machalické uniká, že pro řadu návštěvníků je NS branou k další nabídkce ND.
Opakuji,
Změna programu NS problém činohry nevyřeší.
Logika "většího propojení", ve chvíli, kdy ND nemá jasný program a NS má (otevřený kulturní dům), je zavádějící. Byla by zavádějící a účelová, i kdyby celé ND mělo program.
Když hodnotit vlastní práci NS, tak dle konkrétních výsledků. Paní Machalická - co takhle se mrknout nejen na program, ale i na představení? Jinak bude vata spíš z vašich argumentů. Chápu, vy už jste v Praze všechno viděla, všude byla a všechno slyšela.
Hlavně, změna vedení a koncepce neměla proběhnout uprostřed sezony a těsně před odjezdem na zahraniční turné.
Ad Martin Bernátek a Jan Anderle. Místo
OdpovědětVymazatpoučování jak a čemu sloužily divadelní domy a směšování jablek s
hrušky (Plzeň, Husa), by bylo dobré, kdybyste skutečně konkrétně obhájili, v čem je
výjimečnost současného programu a to na nezpochybnitelných příkladech a
dále doložili, jak proudí davy navnaděné tímto programem (tj
dramaturgicko-inscenačními výsledky, pane Bernátku) do ND. Proti diskusím a dílnám navázaným na tvorbu nikdo nic nemá ani proti dalším aktivitám, ale primární musí být tvorba,která má smysl, zatraceně. Vy jen mnohomluvně opakujete všelijaké teze, ale to nejsou argumenty. Činohře ND chybí jeden prostor, peníze nejsou v dohledné době
nebudou, je třeba vyjít z toho, co je. Žádná sláva to není, ale aspoň by se to mohlo zkusit. O magii Kolowratu mám rovněž velké
pochybnosti, je to naprosto nevhodný půdní pokojík, ale v malých rozměrech to vždycky jde lépe.
Namístě je obhajoba/posouzení jak NS, tak jejího zrušení (uprostřed sezony), tak koncepce, která ji má nahradit, i celého ND. Jako by ale nyní měla být obhajována jen NS a to rovnou její nezpochybnitelná výjimečnost, navíc garantovaná davy lidí. Skvělá rétorika, ale podle tohoto metru by musel být zrušeno celé divadlo.
OdpovědětVymazatJedna konkrétní obhajoba: Pod NS byla zařazena Laterna Magika. LM byla muzeální formou určenou za vysoké vstupné hlavně turistům. Ani novější produkce ještě samostatné LM k 50. výročí - Code 58.08 (2009), nebo po jejím zařazení pod ND -Legendy magické Prahy (2011) tento stav nepromněnily. Po zařazení LM pod NS v roce 2012 vznikly dvě nové inscenace s výrazně odlišnou dramaturgickou orientací, usilující z LM udělat současné (normální) divadlo jaksi konečně přítomné v našem nynějším divadelním dění; třetí je v přípravě (SKUTR o Muybridgovi). Viděl jsem Antikody, iscenace má dost problémů, ale rozhodně je to skutečně veliký krok vpřed oproti minulému. Zdá se mi, že chcete absolutní výsledky po něčem, co funguje (necelé dva roky u LM pod ND) a uniká vám tendence.
Stručně další argumenty: Hostování Ohada Naharina na NS a turné LM v USA (příklad posílení mezinárodních kontaktů), programy na piazzetě - to je snad změna k lepšímu- místo dřívějšího buzerplacu (příklad propojení divadla a městského veřejného prostoru).
Paní Machalická, jistě, primární je tvorba (a vše, co vám nevoní, je hned "poučování" "mnohomluvné opakování" atd.) .... ale upozorňuji, že právě vy jste ze hned začátku diskuze (výše) zúžila repertoár NS na pouhé debaty o ekonomice a opět opakujete jen to, že činohra (vedená Dočekalem přes deset let) má dostat šanci. Nic proti činohře, ale šanci k čemu? NS není bůhví jak super prostor.
Věřím, že i zmínka o začátcích Husy na provázku v brněnském Domě umění je na místě. Dle představy "v divadle má mít prostor jen (činoherní) divadlo" a ne mišmaše - a analogicky: v galerii se vystavuje výtvarné umění a nedělají (divadelní) mišmaše, by tento soubor těžko mohl realizovat svůj program.
Jano,
OdpovědětVymazatvždyť se stačí podívat na program a dění na NS a a piezzetě od roku 2010, kdy přišla plně pod správu ND, argo Kubištova týmu. Vedle premiér a repríz činohry ND a LM, které tam pravděpodobně budou pokračovat, hostovala na NS řada podnětných či nějak provokujících uskupení a odehrálo tam se přímo pro daný prostor připravených projektů, kterými se tato scéna otevírala širší veřejnosti, zhruba jak o tomto projektu píše Martin Bernátek. Maně tedy hostování projektů Viktorie Čermákové, Tomáše Svobody, 420 people, Dětské opery, veřejné diskuse, hostování nepražských divadel, PDFNJ, řada zahraničních souborů, o kterých píše Kubišta (pro mne to byly především Rimini Protokoll a Constanza Macras, pro někoho třeba Cullberg Ballet s Ekmanovým triptychem Studie zábavy a jiní by zase jmenovali Jiřího Kyliána...). Ale možná se stačí podívat do kavárny NS, jak žije a vzpomenout na doby, kdy nebyla, anebo první roky, jak byla prázdná (bylo mi to příjemné - dělal jsem tam rozhovory a nkdo nás nevyrušoval). A v naprosto neposlední řadě je to dění na piazzetě - PQ, Fiesta, výstavy... Je to málo? Nebo to není divadlo? A jsme u toho, co vlastně je "divadlo" a jak se má divadelní dům profilovat. Tým Štěpána Kubišty nabídl podle mne životnou a smysluplnou vizi, které by bylo velmi škoda se zbavovat.
Pan Bernátku vy opravdu všechno překrucujete, kromě jiného jsem nikdy nenapsala, že LM nemá nějaký vývoj za poslední tři roky, v souvislosti s tím jsem psala i o Antikódech ale to nezpůsobil senzační program pana Kubišty. Totéž je i 420 people. Dále mi nepodsouvejte, tvrzení, že v divadle smí být jen divadlo. A uvítala bych, kdybyste si nechal od cesty ten trapně osobní tón, kterým jste tady zahájil a pak to chtěl mazat.
OdpovědětVymazatVladimíre, každý máme halt jiná hodnotící kritéria - tvůj výčet je pro mě nepřesvědčivý. Viktorie Čermáková předvedla na NS pěkný průšvih, tím bych se moc neoháněla, Rimini Protokoll vystoupili v rámci PDFNJ, Tomáš Svoboda - to myslíš hostování MD Kladno, nebo Uba - to snad nemáš za profilový kus? Mimopražská divadla dostala další prostor v Praze no a co? Program moderního tance a pohybového divadla Laterna magika, 402 people, Cullberg balet proč ne. Ale v čem je tohle všechno nové a jiné, progresivní, kde je ta smysluplná vize - pořád je to bramboračka, dá se prostor tomu a onomu - ono to vyjde nebo ne, pak zase nějaký ten festival, pak hostování z domova i ze zahraničí, pak budeme diskutovat o kulturních systémech. Piazetta je houby platná, když chybí to hlavní. Jediné, co opravdu funguje je kavárna.
Paní Machalická, pokusme se tedy vymanit z osobního tónu: Ani já jsem nikdy nenapsal, že jste nikdy nenapsala, že LM nemá nějaký vývoj. Považovala jste za dobré konkrétně obhájit současný program NS. Já taky a proto jsem výše uvedl Antikódy. Najednou je ztoho překrucování. Naopak myslím, že tento příklad jde připsat řediteli NS Kubištovi, který tuším inscenaci a proměnu LM inicioval. (Vaši zmínku o Antikódech nikde v diskuzi nevidím) Snad tedy máme "překrucování za sebou" a můžeme jít dále: Pořád si myslím, že je zde NS měřena jiným metrem než celé ND, selektivně a s předsudky. Jaký má tedy vize a profil této scény?
OdpovědětVymazatJano,
OdpovědětVymazatuž jsme si to vyříkali. Nemám, co bych dodal. Takže... zdravím
:-)
vh
1. Za Ondřeje Černého polykalo Národní divadlo další a další budovy a soubory (Nová scéna, Laterna magika, Státní opera...), aniž by vědělo co s nimi nebo samo se sebou.
OdpovědětVymazat2. Štěpán Kubišta měl od začátku svázané ruce jednak onou třetinou zabranou Laternou, jednak dost omezeným rozpočtem a především pak bojme s činohrou, která vnímala samostatnou dramaturgii NS jako ohrožení
3. osobně mám za to, že nejlepší by býval byl model Reduty, ale i ten byl zjevně v Brně možný jen shodou okolností a po odchodu týmu Štědroň-Viceníková ho ND Brno opustilo - a při vší úctě ke Kubištovi nemám za to,že i při jisté tvůrčí autonomii by dokázal představit, natož realizovat ambiciózní divadelní koncepci
4. souhlasím s některými předřečníky, že sebezajímavější diskuse, koncerty, čtení etc. mohou být jen doplňkem toho, co se v divadelním domě děje divadelně.
4b. za významné oživení spíš než dění na piazzetě pokládám kavárnu Nona s celodenním provozem, neboť se okamžitě stala přirozeným místem setkávání lidí "od kultury" a něco takového jinak v Praze chybí (obdobně svého času fungovala už jen kavárna Divadla Komedie)
5. a činohra ND by podle mého potřebovala jako sůl úplně něco jiného, než nový komorní prostor: razantní personální obměnu.
6. z čehož vyplývá: odvolání ŠK z čela NS mě samo o sobě neznepokojilo, jako prvořadější úkol bych však vnímal výměnu šéfa činohry -.a teprve pokud by ten nový měl jasnsu představu, co s činohrou (a v jejím rámci i s NS), můžeme se bavit o konci současného modelu NS.
Asi bych do téhle diskuse vůbec neměl strkat rypák, ale zaujala mě jedna věc.. z příspěvků celkem jednomyslně plyne názor, že Praze podobný typ ambiciózní stagiony schází a potřebovala by ho. Ponechám na posouzení jiných, zda tuhle potřebu má či nemá saturovat ND, ale vycházeje ze statu quo: je tady mimořádně funkční a výkonná manažerská a tvůrčí skupina, která právě přišla o prostor. Uvědomují si tohle lidé zodpovědní za kulturní politiku města? Uvědomuje si to kritická a obdorná veřejnost? Není i tohle téma k diskusi?
OdpovědětVymazatano, v Praze stagion otevřených alternativnímu a nezávislému divadlu v Praze opravdu není mnoho. Ale jsou tu přinejmenším Alfréd a NoD.
OdpovědětVymazatkoncem NS se rozrostla početná pražská skupina mimořádně funkčních a výkonných manažerských a tvůrčích skupin bez vlastního prostoru.
a tak se - trochu podle vašeho vzoru - ptám: Uvědomují si tohle lidé zabývající se v Praze nezávislým a alternativním divadlem? Uvědomijí si to jejich produkční? Není tohle téma spíš k činu, než (znovu) k diskusi?
(Studio Hrdinů má prostor. Divadlo Kámen má prostor. D21 má prostor...)
Jakube,
OdpovědětVymazatNoD, Alfred, D21, Kámen... to jsou velmi malé prostory. Snad jedině Studio Hrdinů, kde by se jistě Kubištova aktivita mohla setkat s úspěchem. Nyní je tam ale obdobně uvažující skupina Jana Horáka a potýká se především s penězi. Širší aktivity, o které se pokouší zoufale na jejich nedostatek naráží (jak v produkční práci, tak v realizaci). Projekty, které připravoval tým kolem Štěpána Kubišty, nebyly laciné a nelze je myslím vytvářet na zelené louce. Kdybych byl odvážný (jako že nejsem), viděl bych jej - ze stávajících divadelních dómů s jistým ekonomickým zázemím - jako kandidáta na ředitele Divadla Archa. To by myslím byl důstojný a vhodný prostor pro takové vidění a realizaci divadla. Ondřej Hrab by musel být stejně velkorysý jako byl Ondřej Černý, aby jej tam přizval. A opět - možná to ani z finančních možností není možné.
Když se Jan Tošovský ptá, zda si "lidé zodpovědní za kulturu města a kritická a odborná veřejnost" uvědomují, že "Praze podobný typ ambiciózní stagiony schází a potřebovala by ho", míří podle mne příliš vágně a obecně. Jsou v Praze lidé zodpovědní za kulturu města? Jakou váhu má odborná a kritická veřejnost? Existuje složitě budovaný (a myslím ne úplně špatný) grantový systém, ten ale nemůže simulovat nějaké koncepčnější uvažování a především realizaci. Vlastně ani nevím, jak by sis to, Honzo, představoval. Že Kubištovi a spol. někdo nabídne ze dne na den vhodný prostor a zajistí finance? Nebo že mu zbudují na Střeleckém ostrově novou Novou scénu?
Samozřejmě, Vladimíre, že jsou to menší prostory (i když jsem vlastně zapomněl na Ponec, MeetFactory nebo Altu) a Archu jsem vynechal ze zřejmých důvodů (které částečně zmiňuješ).
OdpovědětVymazatK tomu abych reagoval tímto způsobem mne ale ponouklo právě to, co shrnuješ v posledních dvou otázkách, které naplno podepisuji.
Pánové, máte pravdu, otázka byla blbě formulovaná. V principu se ani neměla týkat Štěpána.. nejde o to, že by se mu mělo vytvořit místo, což tak asi vyznělo. Tak trochu jinak (i když Vláďa to už částečně napsal): neuvěřitelně bohatý a pestrý provoz NS byl do značné míry umožněn díky technickému zázemí, které má z pozice součásti ND. Kontrovat tomu MeetFactory či Studiem hrdinů je poněkud liché - obě instituce se zoufale perou s nedostatkem peněz. Čili: nemělo by město usilovat o zřízení podobné stagiony? Totéž platí, Jakube, o tom braní aktivity do vlastních rukou. Já se třeba hluboce sklonil před tím, co udělalo Letí na NNŽ. Kdyby na to měli ještě pár milionů ročně, udělali by tam něco, z čeho bychom si sedli na zadek. Ale kdo jim je dá, že? Čili otázka logicky míří i k vám, odborné kulturní veřejnosti, která má (měla by) působit na veřejné mínění a zároveň komunikuje i s radními a dalšími zodpovědnými osobami, sedí v poradních orgánech a komisích atd. Tím nenapadám systém grantů - ano, taky si myslím, že nefunguje úplně špatně a dokonce tam vidím vůli k postupnému vylepšování učením se z chyb. Ale tohle asi není o grantech, ne?
OdpovědětVymazatčímž jsme ovšem plynule do oblasti o které není sporu. peněz je málo. platí bohužel tradiční: "můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno co se s tím dá dělat".
OdpovědětVymazata jak víte, pokud jde o kritiku třeba MKČR, tak tzv. odborná veřejnost, se - většinou - nedrží nějak bojácně stranou.
Já vás neobvinil, že byste se drželi stranou;) Ptám se, zda by město nemělo uvažovat o zřízení podobného typu stagiony (se vší debilitou, která k podobné otázce patří - neuvěříte, ale i já vím, že je na kulturu málo peněz). A zda je to vůbec téma, které někdo někde řeší. A zda by nebylo dobré ho nastolovat. A vy do mě Kamenem..;)
OdpovědětVymazatjasně :-)
OdpovědětVymazatměsto samo uvažovat nebude o ničem. někdo komu na tom záleží by musel tlačit, lobovat, manipulovat...
ale město na to samozřejmě nemá ani peníze ani náladu. a především ty peníze.
ale dál od banalit a samozřejmostí: ano, stagiona s technickým a produkčním zázemím, která nebude mít sama dramaturgické ambice je zjevná "díra na trhu".
a ND by si koprodukce směrem k nezávislému českém u divadlu mělo - myslím - dovolovat celkem pravidelně.
Odpusťte blbou otázku: není to právě ta Archa?
OdpovědětVymazatJsi rychlejší než já. Michale :)
OdpovědětVymazatMně jen trochu zaráží dovětek "která nemá dramaturgické ambice". To by moc smyslu nedávalo... Bylo tím míněno, že nemá mít "produkční ambice"? Ale to měla Nová scéna taky.
Nicméně chápu, že tohle je poněkud akademická debata. Taky se mi totiž zdá, že se Archa a Nová scéna pohybovaly v téměř totožné kategorii. A ještě úplně jinou (ale klíčovou) otázkou je, zda má být něco takového pod hlavičkou Národního divadla. Což míním opravdu jako otázku.
Jo, Vladimíre M.,
OdpovědětVymazatjsme přesvědčen, že by "něco takového" mělo být právě pod hlavičkou ND coby státní instituce. Ta může garantovat provoz (ekonomicky i jinak) nejlíp a měla by být - eufemisticky řečeno - vzorem, který (vedle dbání na zachování kulturních tradic a kořenů) ukazuje možnosti divadla a jeho aktuální stav a směrování. A dnešní doba - to mi Jana Machalická nevymluví - vysloveně vyžaduje komplexní pojetí divadla coby centra či aspoň místa kulturních střetů a setkávání. Před nedávnem o těchto "komunitních aktivitách" současného divadla psala Jana Soprová do Divadelních novin č. 7/2013 - viz: http://www.divadelni-noviny.cz/komunitni-neznamena-socialni
Co zde diskutuje zvažoval už tzv. Poradní sbor za primátora Béma, který připravil současný grantový systém a navrhoval neustále proklínanou transformaci, podle které se mimo jiné některé prostory měly pronajímat zhruba v režimu Divadla Komedie - tedy k realizaci konkrétního programu konkrétních lidí na konkrétní dobu, žádné přebírání souboru či tradice. Podpora by byla buď na základě grantového řízení, zvažovala se také možnost prostory nabízet s určitou částkou podpory, protože bez ekonomické rozvahy lze sotva připravit reálně proveditelný projekt. Hlavní výhoda takového řešení je v tom, že neslučuje budovu se souborem, tedy nemůže dojít k tomu, co popisujete u Archy. Transformaci zarazili z menší zčásti politikové, a z větší části divadelníci, kteří by šli přirozeně do rizika, zvláště ti nyní zřizovaní.
OdpovědětVymazat