Dočekal (nebo už, řekl bych, dramaturgyně Simona Petrů svými úpravami) osekal ze hry nejrůznější podstatná témata: autorovu kritiku nesplnitelného dostání americkému snu, permanentního celorodinného "života ve lži" či dravého, bezskrupulózního kapitalismu - a zůstalo jen ono povšechně podané rodinné drama. Inscenace projede hrou, aniž by se něčeho pořádně zachytila. Jen občas se jí podaří některou pasáž patřičně dramaticky rozehrát (scénu v restauraci, rodinné "vyříkávání si pravdy"), jen občas nabídne silnější scénickou metaforu (Willyho monolog v závěru s nasvícenou naddimenzovou siluetou herce).
A Miroslav Donutil jako Willy Loman coby hlavní magnet večera? Silný je v přítomném plánu jakožto muž na konci sil - má usebraný, jakoby do sebe zhroucený projev, jeho retrospektivní frajerskost a nabubřelost je však mdlá a i tak trochu typicky donutilovsky estrádní. Herecky inscenaci vévodí Zuzana Kronerová v roli Willyho manželky Lindy: jednoduchá, ale obětavá ženská, opora, která Willymu svým neustálým optimismem dodává energii (to, že nevynikne, že i ona tímhle způsobem sebe i ostatní permanentně obelhává, jde na vrub režiséra), přesvědčivá i v Lindině zoufalství a vzteku, když synové nechají otce samotného v restauraci, a dojemná i v epilogu hry (jak pro inscenaci příznačné: je seškrtán jen na Lindin monolog), když nad hrobem svého muže dojemně hovoří o poslední splacené půjčce na dům.
Dočekal si v MDP jako režisér neklade malé úkoly. Na začátku roku Kushnerovi Andělé v Americe, nyní další "obří" drama. Z jeho Smrti obchodního cestujícího však vznikl jen provozní titul s jedním velkým lákadlem.
Premiéra 14. prosince 2019. Více informací o inscenaci zde.
Recenze vyšla v Divadelních novinách 1/2020 (k přečtení zde)
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme