Švejda: Hotel Evropa aneb Antikrist (Burgtheater Wien - PDFNJ 2017)

Zastavím se pouze u jednoho místa Nunesovy inscenace "volně podle Josepha Rotha": u zhruba dvacetiminutového výstupu - monologu jedné postavy (jednoho herce), který přijde zcela nečekaně a neústrojně v závěru představení a který se v lehce zabavném, divácky stravitelném tónu věnuje aktuálnímu tématu uprchlíků. Ten výstup myslím svědčí o jedné věci: jak dalece jinde je německé divadlo než to české.

foto Reinhard Werner

Jak je jednak společensky uvědomělé. Jak je schopné naprosto samozřejmě hovořit o aktuálních politických a společenských tématech (o tom se ostatně můžeme na německém festivalu přesvědčovat rok co rok), jak mu není "blbé" vyrukovat ani s takovýmto výstupem vpravdě agitačního rázu, za který by se nemuselo stydět žádné české divadlo padesátých let.
A jak je jednak spoutáno minulostí svého národa. Z toho výstupu má zcela jasně vyplynout, jak se má "správný" Němec chovat k uprchlíkům. Ne že by s ním třeba nebylo možné souhlasit, ale inscenace daný, velice složitý problém staví zcela jednoznačně. Nepřipouští diskusi. Německý divák - občan se prostě, po své nacistické zkušenosti, nesmí zachovat jinak.