Vaše deprese je směšná
O Klimáčkově a žilinském průšvihu jménem BEAT se skoro nechce psát, byla to sbírka klišé na normalizační motivy, zahraná a zrežírovaná bez valných stop invence. Bylo nás odpoledne v Redutě jen pár a ti kdo nebyli, dobře udělali. Jistou omluvou může být jen to, že to byla náhrada za původně plánovaného Jánošíka 007 (zrušeného kvůli nemoci), ale co s tím, že.
To krakovská Opera mleczana byla úplně jiná váhová kategorie. Sice se tu nesdělovalo nic zásadního a hlubokomyslného (v tom se ta inscenace podobala maďarskému Musik), ale říkalo se to tak pěkně a zábavně, že byla čirá radost se dívat. A poslouchat, samozřejmě.
Zhudebnit ironické a cynické kreslené vtipy je nápad sám o sobě hezký, ale tady to navíc provedli s nepřehlédnutelnou divadelní i hudební jiskrou. Představní většinou nejde po pointách, spíš se snaží, aby to co nejabsurdněji jiskřilo mezi obsahem, hudbou a kostýmy – a většinou se to daří velmi dobře.
Úplně nejvíc mě bavila první část, ve které se prolínaly absurdní „kravské“ vtipy s rodičovskými moudry a národními kroji a s cynismem výstupů, ve kterých kupříkladu rodiče do omrzení natvrdlým dětem přezpívavají „s poctivou prací to nikam nedotáhneš“ a potom nutí publikum, aby jim to zazpívalo taky. Ke konci už se představení začalo trochu táhnout a opakovat, ale navzdory tomu to byl zážitek veskrze příjemný. Ti co nepřišli večer, a bylo jich docela dost, mohou jen litovat. A my účastníci jim k tomu můžeme zazpívat třeba „vaše deprese je směšná proti naší depresi, tralala, tralala“.
Více informací zde
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme