úterý 18. června 2013
Zahálka: Zahradní slavnost (ND)
Občas říkávám, že jsem vlastně nenáročný divák - a občas mi to někdo ani trochu nevěří. K Zahradní slavnosti už toho bylo napsáno tolik, že snad jen takto: je to z velké části svižné, zábavné, kontaktní divadlo, navíc na poměry domu opravdu nadstandardně dobře zahrané. Docela věřím tomu, že by se s ním ND mohlo objevit na nějakém zahraničním festivalu a že by to rozhodně nebyla žádná ostuda. Většině výhrad a pochybností kolegů Škorpila a dalších vlastně rozumím, ale... Je to vážně tak málo?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku
(
Atom
)
jenže na té čtvrteční premiéře to tedy rozhodně svižné a bůhvíjak zábavné nebylo.
OdpovědětVymazatkdo podle tebe hraje nadstandartně dobře?
Jakube,
OdpovědětVymazatjako zkušenému diváku Ti musí být jasné, že se inscenace bude vyvíjet a právě "svižnost" bývá to, co se nejvíc proměňuje, často až k hereckému přehrávání.
Nadstandardnost této inscenace, co se týká herectví, je daná tím, že mnoho herců ND (a vůbec velkých činoher u nás) nedokáže hrát jinak, než psychologicko-realisticky, potažmo civilně, kdežto současné herectví vyžaduje spíš jasnou stylizaci, důraz na slovo nespojené s psychologicko-realistickým výkladem, a to podané v nějakém výrazném gestickém a mluvním řádu. Mně se líbí, když je to hodně výrazné a projevuje se tam osobnost hercova, ale to už je na jiný text.
Tedy - z tohoto pohledu - všichni zúčastnění hrají nadstandardně. Neznám celý repertoár ND, ale o toto se již v ND snažil David Radok v inscenaci Troilus a Kressida a Pařízek v tom pokračuje. Výrazně se takto dle mého soudu daří Švehlíkovi, Pechlátovi a Javorskému, kteří inscenaci "táhnou". Velmi (herecky) sympatičtí mi byli i Bidlas s Mílovou, ale ti myslím ještě nenalezli dostatečně výrazné kontury. Možná by měli být pitoresknějšími "klauny" (dialogy s diváky, scény s převlékáním). Své si odvedl Zach, ale má (trestuhodně) málo prostoru. Naopak trochu bych zpochybňoval pojetí Salzmannové a obsazení Tesařové, které mi přijdou ne zcela dobře typově vybrané.
Nicmoéně berte tuto mou úvahu jako osobní pohled do diskuse nečinící si nárok na všeplatný soud.
Jde tak trochu o slovíčkaření.
OdpovědětVymazatTedy si přisadím. Bylo-li PKD nadstandardní v rámci českého činoherního divadla, je ona "alternativně-studiová" skupina, jak ji nazýváš, nadstandardem ND. A souhlasím, že tyto režijně-herecké postupy přináší do DN už delší čas Nebeský, pokouší se o ně i Dočekal (Jelinek, Prebble...) a samozřejmě naprosto výjimečný byl Wilson (Burešovou jsem neviděl).
Považuješ-li to za standard, máš o ND poměrně vysoké mínění a Zahradní slavnost by tak byla docela dobrá vizitka současného hereckého stylu ND. Ale když si vzpomenu na herecky popisné Zkrocení zlé ženy, Kupce benátského, Mikvi, Radúze a Mahulenu, Racka či Blackbird, takové nadšení bych nesdílel.
už se v tom fakt motáme.
OdpovědětVymazatz tvého seznamu bych však každopádně vyjmul Dočekala (a zejména pak Enron!)
mířilo to ovšem - zase - proti ZH. srovnej si ji s Learem (ať zůstaneme "doma") a bude jasné co je nadstandart, novátorská a výjimečná inscenace. ale zase je to slovíčkaření, mě zkrátka nepřesvědčíš.
p.s.: dnes večer jsem viděl na nástěnce obsazení Wilsonova 1914. a hádej kdo v tom hraje. ND jakoby opravdu mělo dva činoherní soubory.
Jo jo, OK.
OdpovědětVymazatVono asi nejde a možná ani nemá smysl herecky sjednocovat velký soubor. Jistou diverzifikaci (specializaci) lze považovat za klad. Jen to "klasické" herectví tam - obávám se - není nic moc...