V Brně v těchto dnech, to znamená v druhé polovině října, veřejnost vybírá kandidáty členství v komisích, jež budou napříště rozhodovat o tom, kterým žadatelům o dotace a podpory v oblasti kultury bude vyhověno a v jakém rozsahu. Lidé kultury si původně představovali, že tyto komise složené z odborníků budou mít při rozhodování poslední slovo. Rada a zastupitelé to změnili: vyhradili si právo výrok odborníků schvalovat, a tedy případně i pozměňovat. Jestli z toho byli lidé kultury rozčarováni, přiznávám, že tento pocit nesdílím. Důležité je, že celá procedura bude probíhat veřejně, a tak se ukáže, k jakým úředním zásahům do verdiktů odborníků došlo a zda si tyto zásahy protiřečí se zájmy kultury a prozrazují mimokulturní, zejména politickou motivaci.
Důležitým novým prvkem je však návrh, aby i jednání odborných komisí bylo veřejné, zápisy byly dostupné na internetu a obsahovaly podrobná sdělení o tom, kdo z členů komise jak hlasoval a jak svá stanoviska zdůvodnil. Při jednání o této představě zazněl výraz očekávání, že bude-li naplněna, nebude nikdo chtít v komisích pracovat. Dělal by si totiž nejen přátele, ale hlavně nepřátele. Ve městě jako Brno, kde se všichni znají, velmi často se potkávají, a proto kritickými postoji jeden vůči druhému zdvořile šetří, je namístě zvědavost, jak to nakonec dopadne: zda se bude v odborných komisích diskutovat a hlasovat před zraky veřejnosti, jak to před léty s velkým morálním účinem zavedli například ve Španělsku, anebo zda dojde k většímu nebo menšímu kompromisu. Svůj odhad raději neprozradím.
MILAN UHDE
Otázka je, jestli bude-li hodnocení veřejné, nezůstane to zase u toho "každý dostane něco málo" právě z obavy, aby si to hodnotitelé nerozházeli u žádajících. Na druhou stranu žádající byli dosud ve městě natolik přehlíženi, že je otázka, komu vůbec bude záležet na tom, aby si to s nimi nerozházel:-) Zajímalo by mě taky kdo a podle jakých kritérií vybírá odborníky do komise. A celkově je samozřejmě taky zarážející, že v komisi má zůstat pořád víc politiků než odborníků, jestli se nemýlím.
OdpovědětVymazatDovolím si trochu naivní otázky: ten systém rozdělování peněz do kultury si každé město určuje svépomocně? Nebo je to nějak systematizované? Je situace Brně nějak výrazně horší (nebo prostě jiná) než třeba v Praze, kde poslední dobou grantový systém funguje vcelku obstojně?
OdpovědětVymazatKaždé město si dělá svou kulturní politiku samo. Jestli nejsi vůbec obeznámen, Vladimíre, tak zkusím stručně popsat pár problémů, ale je to poměrně složitej problém.
OdpovědětVymazatBrno v kontextu republiky vyděluje na kulturu hodně vysokou částku z městskýho rozpočtu. Problém je, že většina těch peněz jde rovnou příspěvkovým organizacím, což jsou mezi divadly ND, MdB, CED (tj. Provázek, HaDi, Divadlo u stolu) a Loutkové divadlo Radost. Nemám teď po ruce přesný údaje, ale v roce 2009 dostaly ty příspěvkovky asi 550mil. (vedle těch zmíněných divadel je tam ještě Dům umění, Filharmonie a Knihovna Jiřího Mahena tuším), kdežto do grantovýho systému pak bylo uvolněno asi 12mil., který se rozdělí mezi všechny kulturní aktivity, amatérské i profesionální. Takže se tam na jedné hromadě a bez pořádných kritérií rozhoduje, jestli se přispěje na provoz divadla typu Feste, Buranu, vydání odboné publikace, pořádání festivalu ohňostrojů nebo na taneční projekt v ZUŠce. Neexistovala žádná odborná komise, o tom, kdo a kolik dostane, rozhodovali jen politici, takže to většinou dopadalo tak, že každej dostal něco a drolilo se i to málo po tisícovkách.
Pochopitelně neexistovalo nic jako víceletý granty.
Navíc Brnu zcela zásadně chyběla koncepce kulturní politiky.
jistěže samo, proto se tomu taky řiká samospráva. (a mch., vzhledem tomu, co všechno dostává z Prahy peníze, bych zdejší systém skutečně "obstojným" nenazval).
OdpovědětVymazatmch. "co všechno dostává..." - prima klišé. co konkrétně máš na mysli?
OdpovědětVymazatTak samozřejmě Vojtěchu, nesouhlasit lze vždycky, mě ale v tomto případě zajímala spíš brněnská situace, respektive srovnání Brna s tím, jak to chodí v Praze. Protože o brněnské situaci nevím prakticky nic - až na to, že se mi coby vnějšímu pozorovateli vždycky zdálo, že Brňáci jsou v tomto ohledu neustále naštvaní všichni na všechny.
OdpovědětVymazatPochopitelně, panuje tu dlouhodobá frustrace. Ten systém příspěvkovek, který spolknou v podstatě všechny městský peníze určený na kulturu byl nastavenej v raných devadesátkách. Na postech ředitelů jsou P. Oslzlý, St. Moša a Vl. Peška v podstatě stejnou dobu, konkurz na jejich funkce byl vypsán poprvé letos. Cokoliv nového v Brně vzniklo, nemělo šanci na nějakou výraznější podporu ze strany města. V těch grantech se rozdělovaly částky jako 50000,-, 100000,- na celoroční činnost apod. V posledních letech se to zvyšuje.
OdpovědětVymazatv Praze je nicméně obdobná situace, je to alelogické - příspěvkovky jsou jednak "rodinné stříbro", jednak se ona organizace, do jejíhož rozpočtu spadají, o ně musí postarat de facto ze zákona. granty jsou navíc a nenárokové. jiná situace by byla, kdyby se příspěvkovky zrušily a všechna divadla musela rok co rok (nebo co čtyři roky) soupěřit o granty. k tomu ovšme nikdy nedojde - velcí hráčí z p.o. to nedopustí a také pro město je taková situace mnohem přehlednější.
OdpovědětVymazatdlouhodobě zastávám názor , že v Praze je divadel moc. předně bych výrazně redukoval (asi tak na tři-čtyři) počet těch městských, a pak prostřednictvím grantů snad prostřednictvím grantů podporoval nějaké reprezentanty tzv. nezávislé scény.
OdpovědětVymazatse klidně rozepíšu.
OdpovědětVymazatvybírám z víceletých grantů na roky 2014-17:
Divadlo Na Fidlovačce - 5,3 mil. ročně
Divadlo v Celetné - 2,5 mil. ročně
Letí - 1,6 mil,. ročně
Viola - 1,1 mil. ročně
Company.cz - 7 mil. ročně
a z ročních grantů na r. 2013:
Divadlo Bez zábradlí - 1 mil.
Aqualung - 400 tis.
Divadlo Na Jezerce - 400 tis.
Semafor - 5 mil.
Divadlo AHA! .- 600 tis.
Teatr Novogo Fronta - 550 tis.
Divadlo v Řeznické - 1.8 mil.
Komorní činohra - 800 tis.
Lenka Kolihová ve Strašnickém divadle - 1 mil.
atd.
K "brněnské situaci"
OdpovědětVymazat1. Rozhodování o dotacích
Zavedení hodnotících komisí je důsledkem celkové změny pravidel poskytování kulturních dotací (po 15 letech). Z textu pana Uhdeho to možná nevyplývá.
Na pravou míru je také třeba uvést výrok: "Lidé kultury si původně představovali, že tyto komise složené z odborníků budou mít při rozhodování poslední slovo. Rada a zastupitelé to změnili: vyhradili si právo výrok odborníků schvalovat, a tedy případně i pozměňovat." Může sugerovat, že si "lidé kultury" hodlali nárokovat to, co jim nenáleží.
Pan Uhde zřejmě dosud dostatečně nezná nová pravidla ani průběh a pozadí jeho přípravy. Jelikož jsem byl jako člen o.s.Brno kulturní při změně těchto pravidel, k výše citovanému dodávám:
V Brně výši dotací dosud navrhoval odbor kultury, následně je schválila, eventuelně pozměnila Komise Rady města Brna pro Kulturu a následně schválila Rada města Brna a zastupitelstvo.
2. složení komise
Nyní částky bude navrhovat hodnotící komise složená z max 11 veřejností nominovaných a poradním sborem pro kulturu vybraných odborníků spolu s 13 členy Komise RMB pro kulturu. Nevím o žádných speciálně formulovaných pravidlech výběru - nevím o nic ani v Praze.
V původním návrhu šlo o max 11 odborníci a 2 členové komise RMB pro kulturu. V Praze jde o 14 odborníků + 1 zastupitel.
V obou variantách - a je to tak i v Praze - hodnotící komise částku vždy DOPORUČUJE. Právo doporučení komise schvalovat, stejně jako pozměnovat si zastupitelé sami nevyhradili - jak může vyplývat z textu výše. Je totiž dáno zákonem o obcích. V návrzích změny pravidel kulturních dotací nikdy nebyla řeč o tom, že by "kulturní lidé" měli rozhodovat o výši dotací.
Pozadím toho, co pan Uhde komentuje jako "změnu" a "vyhrazení" je čistě politický boj o moc. Zastupitelé se od začátku účastnili přípravy nových pravidel, až během léta dvakrát vrátili původní návrh bez udání zřejmého důvodu. Důsledkem je víc než měsíční zpoždění schválení změny pravidel.
3. změny v Brně versus Praha
Celkově začátkem října změna podstatně přibližuje brněnský systém pražskému. Vedle zavedení hodnotící komise a navrhování dotací dle bodování podle určitých kritérií, je novinkou mj. zavedení víceletých dotací, zavedení členění žádostí dle oborových kategorií nebo možnost proplácení honorářů a mezd. To dříve nebylo - na rozdíl pražského systému.
Na rozdíl od Prahy, Brno vyhlašuje žádosti o dotace na podzim a rozděluje až na jaře následujícího roku, kdy už by měli žadatelé tyto peníze využívat.
Níže naleznete orientační výtah z hospodaření v Brněnské kultuře.
Podrobnější komentáře k problematice naleznete na www.brnokulturni.cz. Čísla a rozpočet hledejte na www.brno.cz.
4. Čísla
798, 631 mil. kč bylo vyhrazeno pro oddíl Kultura, církve a sdělovací prostředky dle schváleného rozpočtu celkových výdajů města Brna (bez městských částí) na rok 2013 - tj. 8.3 % celého rozpočtu.
490,025 mil kč. činí provozní výdaje na divadelní činnost p.o a
664,97 činé celkem provozní výdaje na p.o. spravované odborem kultury (tj. nezahrnuje Turistické informační centrum)
12, 32 mil. Kč celkem činí výdaje na kulturní dotace pro rok 2013, z toho
2,46 mil kč jde na Dotace A (řekněme "prioritní akce"), max částka 900 provoz pro Český filharmonický orchestr.
9, 86 mil. kč jde na na Dotace B,max částka na provozní náklady 450 tisíc pro Buranteatr.
Díky, Martine. Takže nominovat do komise bude veřejnost s následným politickým schválením?! To zní dost prapodivně, jak to bude probíhat? Jaký to bude mít kritéria a pod.?
OdpovědětVymazatAhoj, tady je oficiální výzva k nominaci (mj. rozeslaná na různá místa) http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OK/dotace/Vyzva_k_nominaci_odbornych_clenu_hodnotici_komise.pdf
OdpovědětVymazatAno, nominovat může kdokoli a cituji: "Výběr z nominovaných osobností provede poradní sbor náměstkyně primátora města Brna pro kulturu. Členy hodnotící komise jmenuje rezortní náměstek primátora města Brna pro kulturu."
Nevím jak je to přesně v praze a jak to bylo, když poprvé zavedli hodnotící komise. Předpokládám, že politické schválení vždycky bude (i hodnotitele grantů MKČR jmenuje ministryně). Pochybuji, že budou schváleny pravidla pro jednání poradního sboru speciálně pro volbu hodnotící komise. Takováto pravidla nejsou ani na ministerstvu, kde jsou členové jmenování dle doporučení předchozích členů komise - nevím jak v praze.
Politické jmenování členů komise mi přijde naprosto v pořádku, kdo jiný by to taky měl rozhodnout? Jen mi přijde, že by mělo být město samo víc aktivní a ty lidi hledat, než jen čekat, kdo jim koho pošle do mailu.
OdpovědětVymazatStejně tak nerozumím té formulaci: "Před započetím práce každý člen hodnotící komise podepíše čestné prohlášení o mlčenlivosti a o
tom, že není v konfliktu zájmů."
Jakože nemá nic společného s žádným ze subjektů, které žádají o peníze? Nebo obecně s tím daným oborem? :-)
Přijde mi to trochu nereálný, obzvlášť v Brně snad ani nejde nebýt v konfliktu zájmů. Na ministerstvu se to řeší tak, že ten, kdo má něco společnýho se zrovna projednávaným projektem, jde za dveře a rozpravy a hlasování se neúčastní. Naopak mi přijde, že je do jisté míry důležité, aby v té komisi seděli lidi, co se v té oblasti přímo aktivně pohybují. Z mýho působení v ministerské komisi jsem si odnesla, že ti lidi odjinud - a jde třeba jen o rozdíl mezi zřizovaným a nezřizovaným sektorem, někdy nemají moc ponětí, jaký jsou reálný potřeby, podmínky a možnosti těch grantových žadatelů.
Na ministerstvu je to tak, že členové komise bývají zástupci nějaké skupiny nebo organizace, at už třeba podle příslušnosti k lokalitě, nebo novináři, členové Herecké asociace, Teatrologické společnosti, Asociace profesionálních divadel apod. Nevím, jak je to na Praze, to by mohl říct Jakub Škorpil.
Kdo v té komisi může sedět, když se bude dbát, aby nebyl v žádným střetu zájmů? Lidi z akademické půdy, novináři, lidi ze zřizované sféry? Kulturní novináři v Brně skoro nejsou, akademici třeba z JAMU mají často s těmi žadateli ledacos do činění, jaké pochopení mají zástupci zřizované scény pro ty potřeby nezřizované se tenkrát docela průkazně ukázalo na těch kulatých stolech, co jsme pořádali na KDS, jestli pamatuješ.
A jak je to s těmi jednotlivými oblastmi dotačních programů? To bude každá ta oblast mít svých jedenáct odborníků plus politiky?
jak kdysi vznikala komise v Praze samozřejmě netuším. momentálně je to tak - nebo bylo když jsem tam naposled byl - že grantová komise jako taková (tzv. velká komise) má dva zástupce za každý obor, kteří si k sobě vybírají další členy do tzv. expertní komise. nikdo je tedy nenominuje ani nenavrhuje, ačkoli to profesní a podoborové rozrůznění se (intuitivně) drží - alternativci, čistí amatéři, lidé s afinitou k profesionálním divadlům i k nezávislé scéně etc.
OdpovědětVymazatkonflikt zájmů je přesně definovaný zákonem a kromě samotné účasti na projektu zahrnuje pokud se pamatuju i nejbližší příbuzenské vztahy. i na Praze se to tradičně řešilo tak, že kdo přiznal spřízněnost (nemusela to být jen přímá účast), nebo o kom se to vědělo, tak v první řadě ten projekt "nezpracovával" (všichni nečtou všechno; kromě těch dvou členů "velké komise") a při diskusi o projektu opouštěl místnost.
Jak to je s výběrem členů grantové komise v Praze lze najít v materiálu, který připravil Poradní sbor primátora pro kulturu, visí na webu http://kultura.praha.eu/jnp/cz/dokumenty/ostatni/grantovy_system_hl_m_prahy_v_oblasti.html. Kopíruji příslušnou část:
OdpovědětVymazatGrantová komise je
patnáctičlenná, složená ze čtrnácti odborníků (po dvou za každý ze sedmi
oborů), jako patnáctý člen jí předsedá člen Zastupitelstva. Je jmenována Radou
HMP na návrh Výboru pro kulturu
ZHMP. Návrhy na členy Grantové komise zpracovává a předkládá Výboru
pro kulturu ZHMP oddělení kultury OZV MHMP, a to s využitím doporučení Poradního
sboru primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, dále jen „Poradního sboru“, odborné
veřejnosti, odborných institucí a členů
Výboru pro kulturu. Členové Grantové komise jsou voleni na období 3
let s možností opětovného zvolení na jedno další 3leté volební období.
Grantová komise vybere a schválí
za každý obor nejméně pět expertních hodnotitelů, jejichž úkolem bude podílet
se na prvním kole hodnocení. Expertní hodnotitele může Grantové komisi
navrhnout také Poradní sbor, Výbor pro
kulturu ZHMP, oddělení kultury OZV
MHMP. Na hodnocení každého projektu se budou podílet
dva oborově příslušní členové Grantové komise a tři externí
hodnotitelé, tedy pět osob.
Nutno dodat, že činnost Poradního sboru skončila před volbami v roce 2010. Za vlády primátora Svobody ani primátora Hudečka nebyla obnovena. Členy grantové komise vybíral výbor pro kulturu. A vzhledem k tomu, že je vybral kompetentně, nebyl důvod protestovat. :-) Ovšem věcně vzato, pražský magistrát přijatá pravidla nedodržuje.