Hezky vymyšlená stylizace v první polovině, při které
se do zdánlivě banálně a parodicky aktualizované legrácky prolamují temnější
tóny. Na domácí poměry velmi přesní herci, kteří dokážou zvolenou stylizaci
uhrát s potřebnou nadsázkou, ale přitom bez zbytečných ornamentů. Před
přestávkou dokonce i inteligentně použité mikrofony (když už je tedy používání
mikrofonů v činohře povinné).
Jenže taky mnohem méně inteligentně (a úměrně tomu mnohem hojněji) používané mikrofony po přestávce. Spousta rádobyprovokativních přepjatostí, při kterých se hraje víc na efekt, než na co jiného. Okatá snaha dát divákům po přestávce najevo, že přes všechnu legraci sledují zatraceně vážný kousek.
Výborná Tereza Vilišová, která po celou dobu udrží Annu na hraně mezi ironickým shazováním a vážností. Protivně melodramatické finále první poloviny a potom i celého představení.
Krátce a stručně: Špinarova Anna Karenina je snad nejrozporuplnější inscenace, kterou jsem letos viděl.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme